Můj účet
Obědy školákům
Osobní asistence pro Nicoláska
Zdravotní pomoc
Malého Nicolase mám v lékařské péči od jeho narození. Narodil se jako zdravé dítě, jen s malým hendikepem v důsledku těžkého porodu. Ve věku 2 týdnů byl však pro rychle se zvětšující objem hlavičky odeslán na neurochirurgii, kde ho následně operovali pro hydrocefalus a kde mu byla zavedena spojka mezi mozkovou komorou a pobřišnicí k trvalému odtoku mozkomíšního moku. Za nějaký čas po operaci se začaly projevovat motorické problémy, nepoužíval dobře pravou nožičku a pravou ručičku, a tak mu byla diagnostikovaná dětská mozková obrna. Nicolas absolvoval řadu vyšetření, prakticky trvale rehabilitoval, opakovaně byl v lázních, ale stav se nelepšil. Bylo nutné přistoupit k operačnímu řešení, aplikaci botulotoxinu do lýtka a později i k prodloužení Achillovy šlachy. Vše bohužel komplikují epileptické záchvaty. Nicolásek je už velký kluk a chystá se na zahájení školní docházky, k tomu ale potřebuje osobního asistenta. Sám ve škole být nemůže a maminka by se ráda vrátila do práce. Pojďme Nicoláskovi na osobního asistenta přispět. Maminka na to teď nemá dostatek peněz.
Celou částku se sice nepodařilo vybrat, s rodinou dítěte jsme ale našli způsob, jak za vybranou částku 21000 Kč pořídit alespoň část daru. Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh svého synka s kombinovaným postižením
Sedmiletý Nicolas je spontánní, upřímný a bezprostřední kluk. Miluje plavání a jízdu na koni, rád poslouchá hudbu a hodiny se vydrží dívat na Včelku Máju a Prasátko Peppu. Bohužel se však potýká s těžkým kombinovaným postižením, a tak to na světě nemá zrovna jednoduché.
Krátce po narození se mu začal v hlavičce hromadit mozkomíšní mok. Putoval proto poprvé, a bohužel ne naposledy, na operační sál, kde mu byl voperován tzv. VP shunt, který odvádí přebytečný mozkomíšní mok z mozku do bříška. Mok tlačící na mozek však stihl způsobit jeho nezvratné poškození, což se postupně začalo projevovat problémy s pohybem a vyústilo v diagnózu dětské mozkové obrny.
Začala jsem s ním pravidelně cvičit, jezdili jsme spolu na fyzioterapie i rehabilitační pobyty. Odměnou mi byly Nicoláskovy první krůčky kolem jeho třetích narozenin. Pak mu ale do života vstoupila epilepsie a vrátila ho na úplný začátek. Znovu se na nožky postavil až v pěti letech, kvůli velkým potížím však musel na ortopedickou operaci. A tak teď spolu intenzivně cvičíme a doufáme, že ho nožky zase začnou poslouchat. Operacím, kterých má za sebou zatím sedm, ale ještě není konec.
A proč vám to vlastně vyprávím? Ráda bych vás poprosila o příspěvek na osobního asistenta, kterého jsem doposud hradila z vlastních prostředků. Hodně mi pomáhá ve dnech, kdy musím jít například sama k lékaři, na úřad apod. Nyní mi však docházejí úspory. I přes náročnou péči o syna jsem zvládala pracovat až do roku 2017, momentálně to ale kvůli jeho stavu nejde.
Nicoláska čeká nástup do školy, a pokud k sobě bude mít asistenta, který mu se vším pomůže, budu se moci vrátit do práce a naše finanční situace se výrazně zlepší. Financování asistence v takovém rozsahu si však v tuto chvíli nemůžu dovolit, a proto vás moc prosím o pomoc. Sama to teď nezvládnu.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
