Můj účet
Obědy školákům
Příspěvek na invalidní vozík pro Sama
Sama a jeho maminku jsem poznala v jedné skupině, která sdružuje rodiny s autistickými a hyperaktivními dětmi. Samova maminka je obdivuhodná žena. Je neuvěřitelné, jak zvládá péči o tři děti, z nichž jedno je postižené, a ještě pomáhá a radí jiným maminkám. Jejího Samíka občas vídám, vzhledem k jeho autismu jsem však spíš pozorovatel – nechci mu narušovat jeho osobní prostor. Sam je hezký kluk, který by měl ve svém věku koukat po děvčatech, místo toho ale tráví většinu času v nemocnici. Jedním z nejtěžších okamžiků pro něj bylo probuzení po operaci, při níž mu byl vytvořen umělý vývod – s tím se jen těžko smiřoval. Maminka se o Sama a jeho dvě sestřičky stará sama. Neustále řeší, kde vzít peníze na speciální rehabilitační pomůcky, fyzioterapie, ale také školní potřeby, obědy apod. Sama jsem jí párkrát pomohla s nákupem školních pomůcek, bohužel ale není v mých možnostech pomáhat více. Sam nyní potřebuje mechanický invalidní vozík, který mu umožní dostat se více z domu a dopřeje mu i větší míru samostatnosti. Značnou část peněz mamince přispěje pojišťovna, zbytek, tedy necelých 20 000 korun, ale musí doplatit sama. A protože tyto peníze nemá, rozhodla jsem se jí pomoci a požádat vás o příspěvek. Pro Sama je každý krok o berlích nesmírně bolestivý a daleko s nimi nedojde. Moc vám děkuji za případnou pomoc.
Tento příběh byl bohužel zrušen. Dary se ale nikde neztratily. Podpořili jste jimi jiné dětské příběhy. Děkujeme!
Maminka vypráví příběh svého syna, který trpí kombinovaným postižením a autismem
Šestnáctiletý Sam je velký bojovník. Už od svého narození to nemá vůbec snadné, všechny životní překážky ale překonává s úsměvem a radostí z maličkostí.
Sam tráví většinu svého života v nemocnici. Potýká se totiž s kombinovaným postižením pohybového aparátu, středně těžkou mentální retardací a epilepsií. Jak rostl, přidala se ještě těžká skolióza a autismus. V jeho jedenácti letech se také objevily potíže se střevy, které vyústily v operaci, při níž mu lékaři vytvořili vývod. Na konci loňského roku absolvoval i operaci páteře. Jen za letošní rok má za sebou 6 operací a já jsem strašně pyšná na to, jak skvěle to zvládl. I přes svůj autismus, který mu do značné míry komplikuje život v našem světě, to všechno snáší nesmírně statečně.
Časté zákroky a operace však nevyřešily Samovy problémy s chůzí. Sam se sice dokáže pohybovat o berlích, kvůli velkým bolestem ale daleko nedojde. Trápí ho také obrna levé nohy, která ho neposlouchá, proto často padá. Když jsem se šla zeptat do pojišťovny na možnosti příspěvku na mechanický invalidní vozík, byla jsem mile překvapena jejich sdělením, že mi na něj více než půlku přispějí. Problém je však v tom, že musím doplatit 19 491 korun, které jako samoživitelka se třemi dětmi nemám. Sam má ještě dvojče Klárku a starší sestřičku Terezku.
Lékaři mě varují, že dlouhodobá chůze o berlích pro něj není kvůli jeho zdravotním potížím vhodná. Zdůrazňují, že invalidní vozík je nutností, bez které se můj syn, pokud chce vést alespoň trošku aktivní život, neobejde. A protože nechci, aby byl Sam uvězněný doma, prosím vás o příspěvek na doplatek vozíku. Ten mu hodně usnadní cestu například do školy nebo k lékařům.
Závěrem bych vám chtěla moc poděkovat za to, že jste si přečetli Samův příběh.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
