Proč je Emilka upoutána na invalidní vozík?

Třináctiletá Emilka je usměvavá dívka, která má ráda knížky. V knihovně je proto jako doma. Dříve také bývala hodně aktivní – jezdila na kole i na bruslích, plavala, nikde chvilku neposeděla. V posledních dvou letech jí však její tělo postupně přestává poslouchat. Nerozumí tomu, proč se to děje, a já jí to bohužel nedokážu vysvětlit. Příčinu jejích zdravotních potíží totiž zatím nikdo nezná.

Do svých devíti let byla Emilka zdravá jako řípa. Pak se to ale ze dne na den změnilo. Po několika vyšetřeních lékaři zjistili, že u Emilky došlo k atrofii mozečku. Co to způsobilo však zatím nevíme. Emilka má dnes potíže s koordinací pohybů a nedokáže sama chodit. Z dívenky, která neustále někde pobíhala, se stal uzlíček na vozíku. Já se ale nevzdávám naděje na to, že lékaři jednou zjistí, co se to s Emilkou děje, a najdou způsob, jak jí pomoci. Potřeba najít příčinu je u mě o to silnější, že atrofií mozečku trpí i můj desetiletý syn. Zatím nemá žádné fyzické problémy, už se u něj však stačil rozvinout autismus.

Emilka má před sebou ještě několik dalších testů. Ve většině případů však vyšetření hradím sama, protože je komerční pojištění nepokryje. Naposledy jsem Emilce platila vyšetření v Německu, které sice potvrdilo atrofii mozečku, její příčinu ale neurčilo. Emilka by teď měla podstoupit genetické testy, které mi, jak pevně věřím, poskytnout odpovědi, které hledám. Bohužel je opět musím financovat sama, což už není v mých finančních možnostech.

O děti se starám sama, jejich otec se na výchově nepodílí, alimenty neposílá. Finančně to pro mě není snadné, ale vždycky jsem našla způsob, jak dětem potřebná vyšetření zaplatit. Teď však potřebuji vaši pomoc. Sama Emilce genetické testy uhradit nedokážu.