Terezce na psychorehabilitační pobyt

Terezka je moje dvanáctiletá dcerka, která navštěvuje 6. třídu. Bohužel na tom mentálně není stejně jako její vrstevníci. Její psychický vývoj se zastavil na úrovni předškoláka. Má problémy se čtením, ze slabikáře ale číst dokáže. Psaní také není její silnou stránkou, počítat však umí do stovky. Co jí ale nejde v učení, to dohání ve sportech. Jezdí na kole i na kolečkových bruslích, rychlá je jako vítr. Je to prostě moje holka šikovná.

Když měla Terezka 2 roky, přestala se mnou komunikovat. Občas na něco ukázala, ale to bylo všechno. Hned jsem s ní šla k lékaři, který mi sdělil, že Terezka trpí těžkou dysfunkcí řeči, středně těžkou mentální retardací, ADHD a průduškovým astmatem. Byl to pro mě velký šok a chvíli mi trvalo, než jsem to všechno vstřebala.

Lékař nám doporučil školku při speciálním pedagogickém centru. Ze začátku tam Terezka vůbec nechtěla chodit, ale nakonec si na nové prostředí zvykla a začalo se jí tam líbit. Ve školce navštěvovala logopeda a psychiatra, rozmluvila se a zlepšila po mentální stránce.

Velkým pokrokem poslední doby je to, že spí konečně sama v posteli. Také už zvládá jezdit sama do školy a ze školy, neustále však u sebe musí mít mobil. Když například nastane situace, že má autobus zpoždění nebo nejede vůbec, najednou neví, co má dělat a jak se zachovat. Trošku ještě bojujeme s hygienou, ale věřím, že to všechno časem zvládneme.

Díky výše zmíněné školce jsme také měly možnost jezdit na pravidelné psychorehabilitační pobyty pro rodiny s dětmi, kde je Terezka velmi spokojená a má tam své kamarády. Učí se tam spoustu nových věcí, kvete přímo před očima. Byla bych moc ráda, kdybychom tam spolu mohly zase letos jet. V tuto je chvíli je ale takový výdaj nad moje finanční možnosti. Oslovila jsem proto Patrona dětí s žádostí o pomoc se zaplacením tohoto pobytu. Pomozte mi prosím vzít moji Terezku tam, kde se cítí nejlépe.