Rozhodli jste se, že k žádosti o pomoc nahrajete fotku svého dítěte? Můžete a nemusíte, je to jen na vás. Fotka může být jakákoli – jen obličej (tedy portrét), celá postava, vaše dítě při hře.... Ptali jsme se dárců a prý jim na tom tolik nezáleží. Pokud to ale chcete zjednodušit nám, zařaďte mezi fotky, které posíláte, alespoň jednu na šířku.
Fotky na výšku totiž musíme nahoře i dole ořezávat, aby vypadaly u příběhu tak, jak je na našich stránkách vidíte. A když je na fotce jen tzv. portrét, tj. fotografie obličeje a kousek ramen, máme před sebou pěkně tvrdý oříšek. Nezřídka si s ním poradíme jen za cenu toho, že ve zveřejněném příběhu na našich stránkách je dítě vyobrazeno bez brady a čela - nebo dokonce i tak, jako vidíte na našem obrázku. Ne že by ten chlapec neměl krásné oči. To má! Jenže nikdo nevidí, jak to dítko vlastně vypadá. Proto prosíme: držte při focení vašich dětí alespoň někdy mobil na šířku. Víme, že zvyk je „železná košile", ale zkuste si vzpomenout.
Fotky dětí, které nám posíláte, nijak neupravujte a nepřidávejte jim žádné filtry. Jasně, že dítě s králičíma ušima a nosem vypadá úžasně, jenže vinou filtru také vypadá nepřirozeně a uměle. Navíc – každé dítě je krásné od přírody a žádná vylepšení nepotřebuje.
Nevadí, chápeme to my i dárci. Stačí v žádosti zaškrtnout, že si nepřejete zveřejnit fotku svého dítěte a my tam místo ní umístíme kreslené postavičky (tzv. avatary).
Jsem zákonný zástupce dítěte, tedy jeho rodič nebo pěstoun, a chci pro něj požádat o dar.
Znám rodinu, jejíž dítě potřebuje pomoc. Chci se stát Patronem příběhu a potvrdím jeho důvěryhodnost.
Najít školu, ve které je dítě nadšené a těší se do ní, je sen všech rodičů bez rozdílu. U žákyň a žáčků s vážným zdravotním postižením, je pak, když se to povede, radost mnohonásobná. Škol totiž pro takové děti není mnoho a rodiče se kvůli nim dokonce i stěhují. Přesně to je případ malého Matěje a jeho rodičů.
Okřídlené rčení, že pohled na svět je nejkrásnější z koňského hřbetu platí u dětí se zdravotním handicapem možná dvojnásob. Pro tyto kluky a holky totiž jízda na tomto ušlechtilém zvířeti neznamená jen radost, ale i naději na výrazné zlepšení jejich zdravotního stavu. Patří mezi ně i dnes tříleté sesty Emma a Ella.
Nebýt dnes třináctiletého Kubíka, jedna obyčejná rodina z Vysočiny dodnes netuší, co hyperbarická komora je. A asi nejen ona. Možná jsme se s tímto názvem setkali ve spojení s kosmonauty, ale v běžném životě? To asi jen málokdo.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace.
Můj účet
