Rozhodli jste se, že k žádosti o pomoc nahrajete fotku svého dítěte? Můžete a nemusíte, je to jen na vás. Fotka může být jakákoli – jen obličej (tedy portrét), celá postava, vaše dítě při hře.... Ptali jsme se dárců a prý jim na tom tolik nezáleží. Pokud to ale chcete zjednodušit nám, zařaďte mezi fotky, které posíláte, alespoň jednu na šířku.
Fotky na výšku totiž musíme nahoře i dole ořezávat, aby vypadaly u příběhu tak, jak je na našich stránkách vidíte. A když je na fotce jen tzv. portrét, tj. fotografie obličeje a kousek ramen, máme před sebou pěkně tvrdý oříšek. Nezřídka si s ním poradíme jen za cenu toho, že ve zveřejněném příběhu na našich stránkách je dítě vyobrazeno bez brady a čela - nebo dokonce i tak, jako vidíte na našem obrázku. Ne že by ten chlapec neměl krásné oči. To má! Jenže nikdo nevidí, jak to dítko vlastně vypadá. Proto prosíme: držte při focení vašich dětí alespoň někdy mobil na šířku. Víme, že zvyk je „železná košile", ale zkuste si vzpomenout.
Fotky dětí, které nám posíláte, nijak neupravujte a nepřidávejte jim žádné filtry. Jasně, že dítě s králičíma ušima a nosem vypadá úžasně, jenže vinou filtru také vypadá nepřirozeně a uměle. Navíc – každé dítě je krásné od přírody a žádná vylepšení nepotřebuje.
Nevadí, chápeme to my i dárci. Stačí v žádosti zaškrtnout, že si nepřejete zveřejnit fotku svého dítěte a my tam místo ní umístíme kreslené postavičky (tzv. avatary).
Jsem zákonný zástupce dítěte, tedy jeho rodič nebo pěstoun, a chci pro něj požádat o dar.
Znám rodinu, jejíž dítě potřebuje pomoc. Chci se stát Patronem příběhu a potvrdím jeho důvěryhodnost.
Jsou okamžiky, na které se nezapomíná. A přesně takovým okamžikem byl 62. ročník Zlín Film Festivalu, na kterém byl Patron dětí charitativním partnerem. Festival se konal 26. 5. – 2. 6. a zanechal spoustu dojmů v dětech i dospělých. S námi se mohli po celou dobu setkávat ve stánku Patrona dětí v Parku Komenského.
Přichází léto a děti jsou plné očekávání. Aby taky ne, prázdniny jsou za dveřmi! S tím se ale hlásí náročné období pro rodiče, kteří musí chodit do práce i v tomto období. Hlídání babičkami či jinými příbuznými není pro každého samozřejmostí a tak přicházejí na řadu příměstské nebo pobytové tábory. Ne každý však na ně letos má peníze.
Garika zajímá to, co ostatní osmileté děti. Má rád lego, hokej, nesnese nudu a dlouho nevydrží na jednom místě. Má ale dětskou mozkovou obrnu (DMO). Rád by se hýbal, ale tělu neumí poručit. Je závislý na invalidním vozíčku, ačkoliv kdy jen to jde, pokouší se používat své neposlušné nožky.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace.
Můj účet
