
Možná nemluvím, ale mám hodně co říct
Nerozumí pravidlům světa kolem sebe, často nemluví, změny je dokážou zcela rozhodit. Přesto i ony touží po kamarádech, oblíbené hračce nebo jednoduše po tom, aby jim okolí rozumělo. Děti s auti...
Číst víceNerozumí pravidlům světa kolem sebe, často nemluví, změny je dokážou zcela rozhodit. Přesto i ony touží po kamarádech, oblíbené hračce nebo jednoduše po tom, aby jim okolí rozumělo. Děti s auti...
Číst víceDíky projektu Obědy školákům realizovaného z neinvestiční dotace MŠMT ve výši 8 188 380 Kč bylo v roce 2023 podpořeno 2 446 dětí z 227 základních škol po celé České republice. Cílem bylo zajistit, aby žádné dítě nemuselo být ve škole hladové a mělo stejnou šanci jako jeho spolužáci na kvalitní vzdělání a sociální začlenění.
„Vašík byl už od narození v určitých věcech jiný,“ začíná své vyprávění tatínek desetiletého chlapce. „Dlouho vůbec nemluvil, nereagoval na oslovení, s hračkami si hrál jinak než ostatní děti,“ pokračuje tatínek. Vašíkovi nakonec byla potvrzena porucha autistického spektra spojená se středně těžkou až těžkou mentální retardací.
Chceme, aby každé dítě mělo šanci rozvíjet svůj potenciál. Proto se v Patronovi dětí od 1. 1. 2025 zaměříme více na oblasti, kde můžeme dětem a jejich rodinám nabídnout tu nejúčinnější podporu: Rozvoj a vzdělání, Zdravotní pomoc
Již podruhé získal Patron dětí, charitativní projekt Nadace Sirius, neinvestiční dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na úhradu obědů sociálně slabých žáků v základních školách. Z celkových 60 milionů korun, které byly letos ministerstvem rozděleny, získal pro svůj program Obědy školákům 8,5 milionu Kč.
Rozvíjet dětské talenty, podporovat touhy a otevírat dveře k zážitkům – to je cílem nové kampaně Dětem na kroužky, kterou spustil Patron dětí ve spolupráci s iniciativou Nova pomáhá a Patricí Pagáčovou. Každý dar, který přijde mezi 7. 12 a 7. 1 na příběhy s žádostí o pomoc s úhradou volnočasových aktivit nebo studia na ZUŠ, TV Nova zdvojnásobí.
Hudba spojuje lidi a přináší naději – a přesně to je smyslem adventního benefičního koncertu, který pro Patrona dětí pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené ve spolupráci s Českým spolkem dvouplátkových nástrojů. Koncert se uskuteční 12. prosince 2024 od 20:00 v nádherných prostorech kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech.
Přispět dětem, jejichž příběhy zveřejňuje Patron dětí, je nádherný a velmi příjemný pocit. „Vím, že to, co dělám, má hluboký smysl,“ říká paní Jana, dárkyně, která podpořila již řadu příběhů dětí se zdravotním postižením. Co jí vede k tomu, že se snaží pomáhat dětem, které ani osobně nezná?
V posledním roce se mezi Patrony dětských příběhů objevuje klinický psycholog a psychoterapeut Jakub Majetný, který pracuje se zdravotně postiženými dětmi a jejich rodinami v Moravskoslezském kraji. Už při prvním setkání bylo jasné, že tento člověk je, jak se říká, široce rozkročen a slovo stereotyp je pro něj cizí. Ostatně, přečtěte si sami.
„Jsme čtyřčlenná rodina a žijeme na Moravě. Máme dvanáctiletého syna Davida a čtyřletou dceru Verunku,“ začíná s vyprávěním sympatická žena. Zatímco u synovi postýlky před lety stály jen dobré sudičky, k dceřině už všechny nepřišly. Verunka má poruchu autistického spektra a těžkou dyspraxií. Její vinou často padá a ohrožuje bez nadsázky svůj život.
Okolí o dětech jako je Marek říká, že jsou divné. Všechno dotahují do extrémů. Když jste slíbili, že přijdete v 10:00 a dorazíte v 10:05, lhali jste. Mnohdy jim vadí hluk, pachy či vůně. Mohou být úžasní třeba v matematice, ale nepochopí, že jsou věci, které se spolužákům neříkají nebo nedělají. Takové jsou děti s Aspergerovým syndromem.
Obecně si lidé myslí, že mít Downův syndrom znamená životní tragédii a doživotní závislost. Avšak každé dítě s jedním chromozomem navíc je jiné a stejně originální jako jsme my. Některé toho zvládne hodně, některé méně. Monče s Downovým syndromem je 16 let a maminka ji od malička učí samostatnosti.
Život s dítětem s Downovým syndromem je jiný, složitější, ale jak říká sama maminka Kateřina, v jejich případě není vůbec méněcenný. Svého patnáctiletého syna Nikyho vychovává k samostatnosti, zapojuje ho do všech domácích i sportovních aktivit a je příkladem toho, že i s jedním chromozomem navíc se dá žít normální život.