Můj účet
Obědy školákům
Aby autistický Kubík lépe chápal svět okolo
Zdravotní pomoc
Jako poradkyně rané péče pracuji s Kubíkem a jeho maminkou už skoro rok v prostředí jejich domova, kde společně řešíme možnosti podpory a rozvoje Kubíčkových dovedností. Kubíkova maminka je moc sympatická a veselá ženská, která se snaží vše zvládnout sama!
Kubíček dostal do vínku poměrně dost potíží. Kromě dystopické ledviny, která mu byla diagnostikována už u maminky v bříšku, se přidaly genetická a zraková vada. Díky genetické vadě je u Kubíčka zřejmé psychomotorické opoždění v jeho vývoji. Nově mu teď odborníci diagnostikovali poruchu autistického spektra. Kvůli zrakové vadě musí nosit brýle s šesti dioptriemi. Kubíček zatím nemluví, proto s ním maminka zkouší alternativní možnosti komunikace prostřednictvím fotek a gest. Kubíček je velmi citlivý na různé zvuky, které ho dokáží velmi rychle rozrušit. Osoby kolem něj ho zajímají minimálně, mnohem více je nadšený z pračky s prádlem nebo kulatých věcí. Díky pravidelnému cvičení a rehabilitaci se Kubíček rozchodil, jeho chůze je však stále ještě o široké bázi, a tedy značně neobratná. Moc by mu v tuto chvíli pomohla ergoterapie. V Dětském centru ergoterapie Play SI je navíc doplněna o prvky senzorické integrace, které mohou Kubíkovi hodně napomoci k lepšímu poznávání okolního světa.
Společně jsme vybrali
celou částku
11,600
Kč
Děkujeme všem!
Kubíkův příběh tak, jak nám ho napsala jeho prima maminka
Už když jsem šla do porodnice jsem věděla, že vše není v pořádku, lékaři mi během těhotenství sdělili, že můj chlapeček má dystopickou ledvinu (tzn. že je jedna ledvina menší a je na stejné straně pod tou druhou). Po 4 měsících od narození čekala Kubíčka operace tříselné a pupeční kýly. Na pokoji jsme byli s maminkou a jejím stejně starým chlapečkem jako byl Kubíček, a tam jsem si všimla odlišností mezi nimi. Její miminko se snažilo převracet, zvedat hlavičku a navazovat oční kontakt. Kubíček vedle něho ležel, nejevil o okolní svět zájem, něco málo žbrblal a usmíval se do stropu. Vypadalo to tak jako by na stropě byl nějaký jeho kamarád, se kterým horlivě diskutuje. To dělal a dělá tak často, až jsem si na toho imaginárního a nenáročného kamaráda tak zvykla, že si vysloužil pojmenování "Lojza" a bydlí s námi dodnes :-)
Po příchodu z nemocnice následoval běh na dlouhou trať... po doktorech. Stále docházíme na rehabilitace, neurologii, oční (Kubík má 6 dioptrií), genetiku a teď nově mu byla zjištěna porucha autistického spektra, která ovlivňuje jeho vnímání světa. Ve svých třech letech Kubíček špatně chodí. Jeho chůze je koordinačně neobratná a vypadá trochu jako by se vracel v ranních hodinách domů z baru :-) Vydává jen zvuky, komunikovat se s ním snažím pomocí gest a fotek. Ale i přes všechno své trápení je Kubíček veselé a klidné dítě, které roztomile běží do koupelny, když zapnu pračku. Užasle se totiž vydrží dívat na točící se buben pračky po celou dobu programu. Někdy dokáže ze svého světa vystoupit, vzít mě za ruku a položit si ji na záda, abych ho šimrala a já štěstím bez sebe šimrám a šimrám, protože to je jediný osobní kontakt, který vyžaduje.
Odborníky nám nyní byla doporučena ergoterapie v Dětském centru Play SI, která by Kubu mohla posunout vývojově dopředu a zároveň pomoci i mně při komunikaci s ním. Žijeme v podnájmu, jsem samoživitelka a přes veškerou snahu brát život s nadhledem a humorem, síla a také finanční prostředky někdy dojdou. Proto se obracím na Vás, které náš příběh osloví a moc děkuji všem, kteří Kubovi pomohou.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
