Můj účet
Obědy školákům
Aby Denis neměl ve škole hlad
Školné a stravné
Denise jsem poznala jako svého souseda v roce 2010. Před necelými dvěma měsíci jsme se opět potkali, už ale za jiných okolností. Oslovil mě s prosbou o pomoc. Věděl, že pracuji pro oblastní charitu a poskytuji terénní služby, takže spolu v tomto směru momentálně spolupracujeme. Matka se o něj už starat nechce a babička, která pečuje o jeho mladší sestru, ho z důchodu vyživovat nemůže. Denis studuje střední školu a většinou zůstává na internátu i během víkendů a prázdnin. Bez babiččiny podpory zůstal úplně bez peněz, začal mít dluh na internátu a neměl co jíst. Bál se, že skončí na ulici. S mojí podporou se jeho sociální situace stabilizovala. Snaží se postavit na vlastní nohy, hledá si brigády a chce dostudovat, aby měl lepší pozici na pracovním trhu. V současné době mu pomáhá příspěvek na živobytí, který mu ale nepokryje celkovou částku na jeho měsíční základní potřeby (ubytování, strava, ošacení, hygiena, školní pomůcky). Nezbývají mu peníze na celodenní stravné ve školní jídelně, které vyjde levněji než stravování mimo školu. Proto jsme se společně obrátili na Patrona dětí a žádáme o pomoc.
Společně jsme vybrali
celou částku
5,252
Kč
Děkujeme všem!
Příběh Denise, který se o sebe musí starat sám
Jmenuji se Denis a narodil jsem se v Liberci. Ve čtyřech letech jsme se ale s mamkou a mladší sestřičkou odstěhovali do Ústeckého kraje. Po základní škole jsem nastoupil na střední školu, kde jsem začal studovat obor elektrikář. Z finančních důvodů jsem chodil každý den pěšky 6 km do školy a 6 km zpátky domů. V té době se moje mamka rozváděla, rychle si ale našla přítelkyni, za kterou se odstěhovala do jiného města. Já a moje sestra jsme tak putovali k babičce.
Po roce studia jsem si uvědomil, že by mě více bavila truhlařina. Ta má totiž blízko k modelářství, které mám moc rád. A tak jsem přestoupil na jinou školu, kde můžu bydlet v domově mládeže. Škole se maximálně věnuji, truhlařina mě moc baví.
Kvůli studiu a praxím bohužel nestíhám v průběhu školního roku brigády. Babička mi dřív hodně pomáhala. Platila mi internát, stravu i oblečení. Dnes už mi bohužel finančně vypomáhat nemůže. Stará se totiž ještě o moji mladší sestru, takže jsem na všechno sám.
Rád bych vás touto cestou poprosil o pomoc s úhradou stravného ve škole. Nemám žádný příjem a moc si nedokážu představit, jak budu všechno platit. Proto vám budu vděčný i za tu nejmenší pomoc.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
