S maminkou Jeníka spolupracuji jako terénní pracovnice. Nemá to snadné, je samoživitelka a nemá žádné příbuzné, kteří by ji aspoň občas trochu pomohli Jenda žil do podzimu loňského roku v Bulharsku,odkud pochází jeho otec.Ten jej před čtyřmi lety odvezl z Česka bez vědomí matky. Celou tu dobu se pak soudně řešila úprava výchovy a výživy a navrácení syna k matce. Odloučení bylo pro oba velmi náročné a traumatické. Jeníkův otec ani jeho rodina vůbec neřešili, že syn od malička špatně vidí, nevěděli, že má nosit brýle. Vše bylo zjištěno a zajištěno až v Česku díky dětské lékařce a vyšetření u očního lékaře. Maminka se snaží ze všech sil vytvořit Jeníkovi po tom všem klidné zázemí. Je ale v situaci, kdy si na zakoupení brýlí „první pomoci“ pro syna musela půjčit od známé. Jeník teď ale potřebuje mnohem silnější, aby se vada stále nezhoršovala. Na ty, i když nejde o nějakou závratnou částku, ale mamince nezbývá. Velmi se za ně přimlouvám.
Společně jsme vybrali
celou částku
2,300
Kč
Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh Jeníka
Jeníček je moc hodný kluk, který velmi rád zpívá, hraje divadlo a miluje bicí nástroje. Je hodně zvídavý, rychle se učí. Ještě před půl rokem neuměl česky a teď zvládá jazyk tak dobře, že nepropadl a postupuje do třetí třídy. Má za sebou hodně těžkou zkušenost a jen doufám, že se na jeho psychice nějak zásadně nepodepíše v budoucnu. Po rozvodu jsme si oba prošli velmi temným obdobím násilného odloučení a soudních tahanic, abychom mohli být spolu. To se nakonec povedlo, ale ocitla jsem se zcela na mizině. Začínáme z nuly a to doslova. Jako samoživitelka si práci moc vybírat nemohu. Po zaplacení nájmu v pronajatém bytě se tak tak najíme. Nezvládnu ani brýle za 2300 Kč, které Jenda nutně potřebuje. Ujala se nás terénní pracovnice, která mne přesvědčila, abych se obrátila na vás s prosbou o pomoc. Budeme vám všem velmi vděční, když si Jenda nebude nadále kazit oči.