Můj účet
Obědy školákům
Aby Míša mohla komunikovat se svým okolím
Míšu jsem poznala v době, kdy se její maminka obrátila na naši organizaci s žádostí o poskytování osobní asistence u své dcerky. Hned při mojí první návštěvě jsme si s Míšou padly do oka, protože je to veselá a kamarádská slečna. Na každé setkání s ní se moc těším. Míša má ráda hudbu, takže spolu někdy tančíme – otáčíme s vozíkem v rytmu hudby a držíme se s pomocí šátků. Míšu to ohromně baví, dokonce u toho zvedá ruce i hlavu a je šťastná. Kdyby mohla mluvit, byla by i hodně upovídaná. Je totiž společenská, baví ji být mezi lidmi, bohužel jim ale neumí říct, co cítí a co má na srdci. To se ale změní díky tzv. očnímu komunikátoru, který po připojení k počítači představuje úžasný prostředek komunikace. Moc se těším, až si společně poprvé „popovídáme“. K tomu, aby oční komunikátor fungoval, však rodina potřebuje notebook. Protože na něj ale v rodinném rozpočtu nejsou peníze, rozhodla se maminka požádat o pomoc Patrona dětí. A já si moc vážím toho, že ji mohu podpořit jako patronka Míšina příběhu.
Společně jsme vybrali
celou částku
13,990
Kč
Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh svojí postižené dcerky Míši
Míša se narodila v 6. měsíci těhotenství s krvácením do mozku a diagnózou dětské mozkové obrny. Lékaři nám sdělili, že moje dcera bude žít maximálně 6 týdnů, před loňskými Vánocemi však oslavila už 17. narozeniny. Je to veselá a usměvavá slečna, s následky předčasného narození se ale pere doteď.
Míša je bohužel upoutána na invalidní vozík. Nesedí, nechodí, sama se neobslouží. Pokud jde o komunikaci, umí pár slov, kterými se nám snaží všechno říct. Ne vždy to ale hned pochopíme – musí mít s námi trpělivost. Nedávno jsme však objevili úžasnou věc. Jedná se o oční komunikátor, který se po připojení k počítači stává skvělým nástrojem komunikace. Míša na počítači, který ovládá očima, vidí spoustu obrázků, s jejichž pomocí nám dokáže říct, co zrovna chce a potřebuje. Je z něj absolutně nadšená a my také. Konečně spolu můžeme "mluvit". Na pořízení očního komunikátoru jsme dostali příspěvek, takže ten už máme. Potřebujeme k němu však notebook, ke kterému bychom ho mohli připojit. Protože jsou ale měsíční výdaje za Míšinu léčbu opravdu velké, na notebook už v rodinném rozpočtu nezbývají peníze.
Míša navštěvuje speciální školu pro tělesně handicapové, kam ji denně vozíme. Společně cestujeme také na rehabilitace, hipoterapie, canisterapie i speciální cvičení ve vodě. Každý rok rovněž jezdíme do lázní. Většinu toho si financujeme sami. A protože úspory docházejí, prosíme vás o pomoc s pořízením notebooku. Notebook s očním komunikátorem totiž představuje jediný způsob, jak můžeme s naší dcerkou komunikovat. Bez něj nemáme šanci si porozumět.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
