Aby se neslyšící Daník naučil český jazyk

Prosím o pomoc pro sedm neslyšících dětí, mezi něž patří i Daniel. Všechny tyto děti jsou od narození neslyšící. Vyrůstají v podnětném a pečujícím prostředí, všechny ovšem potřebují pomoc rozvíjet své jazykové a komunikační dovednosti v českém jazyce, ke kterému nemají sluchem přístup. Čeština je jazyk, prostřednictvím kterého se vzdělávají. Čím lépe si osvojí češtinu, získají lepší vzdělání, a tím i lepší možnosti uplatnit se v osobním i pracovním životě.

Osvojit si češtinu pro děti, které ji neslyší, je velmi náročné. Všechny děti, pro které žádám pomoc, rozvíjí mluvenou češtinu díky logopedické intervenci, kterou hradí pojišťovna a na kterou pravidelně dochází. To ale zdaleka nestačí. Češtině je třeba děti vystavovat intenzívně, a to nejen prostřednictvím její mluvené formy (logopedie), ale také prostřednictvím psané formy s využitím různých vizualizačních metod. Pokud češtinu neslyší, je jim ji třeba ukazovat a zviditelňovat. Komunitní centrum Šalvějka, z.s. pro tento způsob zdokonalování v mateřském jazyce nabízí neslyšícím dětem unikátní vzdělávací program. Jedná se o program zaměřený na podporu jazyka a komunikace neslyšících dětí. Pokud se povede sbírku pro každé jednotlivé dítě založit a shromáždit požadovaný obnos finančních prostředků, rodiče budou moci svým dětem zajistit specializovaný a účinný vzdělávací program zaměřený na rozvoj jejich kompetencí v českém jazyce.

Všechny děti znám téměř od jejich narození. Již z dřívějších let znám i celé jejich rodiny. Všechny mají neslyšící rodiče, s nimiž jsem v kontaktu dvanáct i více let. S některými jsem pracovala ve školství nebo na projektech určených pro pomoc neslyšícím lidem, některé z nich jsem sama učila. Se všemi dětmi jsem pravidelně v kontaktu jako lektorka letních příměstských táborů nebo jako specialistka na jazyky v komunikaci neslyšících.

Péče o děti se sluchovým postižením, zejména neslyšící děti, je velmi náročná. Od rodiny vyžaduje soustavnou každodenní péči, která značně převyšuje péči o zdravé dítě. Rodiče s dětmi navštěvují pravidelně foniatrická zdravotnická zařízení, pořizují sluchadla, hradí specializované kroužky nebo pro děti zprostředkovávají speciální tlumočnické služby, aby se mohly zapojit do běžných dětských aktivit. Péče je náročná i nákladná. Navíc se jedná o rodiče, kteří sami neslyší. O tuto skutečnost je péče těžší. Rodiče jsou limitovaní v sociálních kontaktech, v komunikaci se slyšícími lidmi, a tím i na poli pracovního uplatnění a výdělku.