pět odlehčovacích víkendových pobytů; dar zajišťuje Autis Centrum, o.p.s.
Jsem odbornou pracovnicí v organizaci Autis Centrum, o.p.s. a také klíčovou pracovnicí Adámka. Dochází ke mně na individuální i skupinové nácviky sociálních dovedností a pohybové aktivity. Péče o něj je vzhledem k jeho rituálům a aktivitě velmi náročná. Během našich setkání se zaměřujeme na komunikaci, četbu, trénování jemné i hrubé motoriky. Mám pocit, že se mu v Autis Centru líbí, protože je zde srdečný, aktivní a sdílný. V komunikaci je však velmi nesmělý a dělá mu problém přesně verbálně vyjádřit své potřeby. Velmi rychle se unaví, proto je nutné často střídat činnosti a dám mu čas na odpočinek, což je pro maminku při práci doma náročné na čas a vymýšlení vhodných aktivit. Děti, jako je Adámek, bereme na odlehčovací víkendy, kde se snažíme o to, aby byl pobyt přínosný, aby si z něj děti odnesly hodně zážitků a chtěly se k nám vracet. Na těchto pobytech se navazuje na práci v průběhu týdne, a tak bychom se s Adámkem věnovali zmírnění rituálního chování, komunikaci, narušování stereotypů, procvičování jemné a hrubé motoriky apod. Pro Adámka a jeho maminku jsou tyto pobyty velmi žádoucí, maminka na ně ale nemá peníze. Adámek by však díky nim mohl trávit čas se svými vrstevníky a byl podporován ve výše zmíněných dovednostech a maminka by konečně měla čas na odpočinek a osobní život, který jde kvůli synkovi stranou.
Celou částku se sice nepodařilo vybrat, s rodinou dítěte jsme ale našli způsob, jak za vybranou částku 4400 Kč pořídit alespoň část daru. Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh autisty Adámka, který si přeje být hasičem
Náš Adámek se narodil jako úplně zdravý kluk. Až do roku a půl se ukázkově vyvíjel, pak se ale všechno změnilo. Jako by se najednou „vypnul“ – přestal říkat „máma“ a „táta“, neukázal nám, jak je veliký. Pořád jen skákal, mával rukama a točil se dokola. Všechny věci začal stavět do řady, hodiny pozoroval, jak se točí kolečka u autíček, znovu a znovu rozsvěcel a zhasínal světlo, hrál si s vodou.
Od té doby až do svých tří let neudělal vůbec žádný pokrok. Ve školce se sice pomaličku učil barvy i základní samoobsluhu, nereagoval však na jméno a udržoval jen minimální oční kontakt. Znovu na nás promluvil až po svých pátých narozeninách. Kolečko různých vyšetření a běhání po doktorech skončilo Adámkovým týdenním pobytem v psychiatrické léčebně, kde mu byl v sedmi letech diagnostikován dětský autismus s hyperkinetickým syndromem.
Adámek dnes nejvíc miluje čísla, stolní kalendáře a digitální minutky. Když se ho zeptáte na jakékoliv datum až do roku 2022, přesně vám odpoví, jaký je to den v týdnu. Musí mít všechno nalajnované a trvá na dodržování rituálů. Vstává například přesně v 6:20, pak jezdí v 6:50 autobusem č. 2 a v 6:57 autobusem č. 8. A to se zkrátka nesmí změnit. Adámek chodí do 2. třídy ve speciální škole pro autistické děti. Nejraději má matematiku, ve které vyniká, zato u čtení a psaní má hysterické záchvaty.
O Adámka se starám sama. Jeho tatínek s námi nebydlí, se synem se ale vídá a mají se moc rádi. Hodně si povídají o tom, že Adámek bude jednou hasičem. Já chodím do práce, většinou na noční, a Adámka mi hlídá babička. Ta je ale nyní po operacích obou kyčlí a je to pro ni náročné.
Každé úterý Adámek navštěvuje Autis Centrum, kde se mu moc líbí. Chodí na pohybovky a nácvik sociálních dovedností, což jsou bezplatné služby. Rád by se ale zúčastnil i víkendových pobytů, které Autis Centrum pořádá dvakrát do měsíce. Tyto pobyty jsou však zpoplatněny a já bych vás ráda poprosila o pomoc s jejich úhradou. Díky těmto pobytům by Adámek strávil víkend aktivně a pod dohledem odborníků a já bych mohla načerpat síly do dalších dnů. Někdy mám totiž pocit, že už nemůžu.