Adamovina karate,které má mocrád

Adamovi je 12 let. Žije se svou maminkou a starší sestrou v azylovém domě. Otec Adama na něj nepravidelně platí výživné. Maminka pobírá částečný invalidní důchod a dávky v hmotné nouzi. Stálou práci nemůže najít. Její zdravotní stav ji totiž neumožňuje zapojit se do běžného pracovního procesu. Schopnosti jí dovolují uplatnit se spíše v chráněné dílně. Je to dobrosrdečný člověk, který by chtěl všem pomáhat.

Adam chodí do šesté třídy. Znám ho jako svědomitého žáka, který ve volném čase velmi rád cvičí karate a na tréninky chodí pravidelně. Je moc rád, že může patřit mezi partu, kterou na karate mají. Má ale velké obavy, že mu mamince nepodaří zaplatit kroužek a on bude muset všechno opustit. Mrzí ho, že nemůže jet s ostatními dětmi na závody. Nemá totiž zaplacené registrační známky, bez kterých se nemůže závodů zúčastňovat a ukázat tak i ostatním, co všechno se dokázal naučit.

Maminka se v první řadě snaží zaplatit nájem, postarat se, aby měla pro děti jídlo, oblečení a všechno potřebné vybavení do školy. Adamova sestra je na střední škole, kde si musí zajistit všechny učebnice i pracovní sešity, což je finančně náročné, i když si je nakupuje v bazaru.

Jsem přesvědčená, že peníze na kroužek karate jsou tou nejlepší investicí. Adam totiž o karate mluví opravdu s velkým zaujetím. A byla by velká škoda, kdyby v něm nemohl pokračovat. Děti trénují, aby v zápase mohly ukázat, co se všechno naučily. To mu ale maminka nemůže z finančních důvodů zajistit sama. Proč byste měli pomoci právě jemu? Nechala jsem na něm, aby se k tomu vyjádřil.

Rozhodl jsem se vám napsat svůj krátký příběh. Vše začalo zhruba před dvěma lety, kdy jsem poprvé navštívil oddíl Karate ŠIN-MU. Narazil jsem tady na fajn kolektiv, který naplňuje můj volný čas a kde se učím novým věcem.

Pocházím z neúplné rodiny. Moje maminka je po autonehodě, má částečný invalidní důchod a smí chodit do práce pouze na poloviční úvazek. Bohužel je teď bez zaměstnání. Jsem vděčný za to, že jsem zdravý a můžu se sportu věnovat naplno. Rád bych karate navštěvoval i dále. Chybějící peníze a pomůcky mi v tom ale brání. Společně s oblastní charitou jsme našli projekt Patron. Jsem rád, že existují lidé s dobrým srdcem a pomáhají dětem. Až vyrostu, chci být jako vy. Děkuji Adam

Pozn. Jméno chlapce bylo na jeho přání změněno.