Aničce na výuku angličtiny

Jsem hrdou mámou 5 dětí, které vychovávám sama. I když je to těžké, jsem šťastná, že je mám.

Sedmiletá Anička je moje malé sluníčko, které rádo tančí a pracuje s keramikou. Oproti svým sourozencům je opatrnější a uzavřenější. Chvilku jí trvá, než začne lidem důvěřovat.

Všechny své děti učím doma, nyní bych ale byla ráda, kdyby Anička mohla chodit na kurz angličtiny. Já bohužel angličtinu dobře neovládám. Schopnost dorozumět se cizím jazykem by ji mohla propojit se světem a otevřít další možnosti a příležitosti.

Loňský rok byl pro nás velmi náročný, protože jsme z finančních důvodů museli opustit místo našeho trvalého bydliště. Od září jsme se potom několikrát stěhovali, chvilku jsme strávili i v azylovém domě. Nyní žijeme v bytě mé babičky, který by se ale měl v brzké době prodat. Proto pokračuji v hledání bydlení dál. Snad se mi co nejdřív podaří najít vhodný a dlouhodobý podnájem pro nás pro všechny.

Abych se o své děti dokázala postarat, vzala jsem si půjčky, které horko těžko splácím. V bance jsem žádala o snížení měsíční výše splátky, bohužel mi ale nebylo vyhověno. Otec dětí s námi nebydlí, což je vlastně dobře. Nežilo se nám s ním hezky. Dlouhou dobu jsme se nemohli domluvit na výši alimentů a způsobu kontaktu s dětmi. Koncem října však byl vynesen rozsudek o péči, styku a výživném. Snad se nám tak konečně začne blýskat na lepší časy.