Můj účet
Obědy školákům
Autosedačky pro Anežku a Rozárku
Školné a stravné
S Anežkou, Rozárkou a jejich babičkou se znám od listopadu roku 2017, kdy babička začala využívat naše sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Pravidelně jsem také začala do rodiny docházet s cílem podpořit je v náročné životní situaci. Babička má obě dívky v péči 3. osoby, se svými rodiči se děti nevídají. Rodiče, oba drogově závislí, souhlasili s tím, že se půjdou léčit a Anežka s Rozárkou zůstanou u babičky. Příslib léčby drogové závislosti se však zatím ukázal jako lichý. Otec je aktuálně ve výkonu trestu, matka je krátce po propuštění z výkonu trestu. Vyživovací povinnost neplní ani jeden z nich. Protože péči o své dcery zanedbávali, je nyní potřeba specifického a citlivého přístupu při jejich výchově. Babička spolu s jejím manželem se dětem věnují a snaží se jim poskytnout vše potřebné. Současné okolnosti však představují obrovskou zátěž pro rodinný rozpočet, proto podali prarodiče návrh na svěření dívek do pěstounské péče. Jednání ale bylo kvůli rodičům děvčat odročeno. Babička tak musela i přes fakt, že jsou děti malé, nastoupit dříve do zaměstnání, její manžel taktéž pracuje. Vzhledem k tomu, že rodina žije na malé obci, musí všude dojíždět (k lékaři, k terapeutce dětí - doporučena naší organizací, do školky, na kroužky). Anežka s Rozárkou už ale odrostly svým autosedačkám a potřebují nové. Na to však už v rodinném rozpočtu nezbývají peníze.
Společně jsme vybrali
celou částku
3,502
Kč
Děkujeme všem!
Příběh sestřiček, které vychovávají prarodiče
Sestřičky Anežka (4 roky) a Rozárka (3 roky) jsou od listopadu 2017 v péči svých prarodičů. Babička už dříve rodičům obou holčiček pomáhala, a to jak finančně, tak i fyzicky, kdy Anežku s Rozárkou často hlídala. Ani přes pomoc a podporu širší rodiny se však rodiče o děti nedokázali postarat, a tak si babička vzala své vnučky k sobě.
Z Anežky je dnes šikovné děvče, které chodí do mažoretek. Moc ji to baví a umí si skvěle užít každé své vystoupení. A prarodiče samozřejmě sedí v první řadě a fandí. Jsou na svoji vnučku moc pyšní. Rozárka, benjamínek rodiny, zase vyniká ve vymýšlení skvělých her a občas i malých lumpáren. Někdy jsou však holky hodně tiché. I když jsou obě ještě malé, nesou si s sebou traumata spojená se zanedbáváním péče ze strany svých rodičů, kteří se momentálně o své dcery vůbec nezajímají. Babička tak musí k jejich výchově přistupovat velmi citlivě.
Pro babičku s dědou to není snadné. Nejenže pečují o dvě vnučky, zároveň se také starají o své dvě nezletilé děti. Babička s dědou sice pracují, ale uživit 4 děti je pro ně přesto náročné. A zkoordinovat školku, školu, kroužky, nákupy a další nezbytné denní pochůzky chce také hodně plánování. Rodina navíc žije na vesnici, takže všude musí jezdit autem. Anežka s Rozárkou přitom musí sedět v autosedačkách. Z těch současných už však vyrostly a je potřeba pořídit jim jiné. Babička s dědou ale v tuto chvíli peníze na dvě autosedačky nemají. Proto žádají o pomoc prostřednictvím Patrona dětí.
P. S. Jména v příběhu nejsou skutečná, příběh ale skutečný je.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
