

Erinku znám z kliniky, na které působím jako její rehabilitační lékařka. Jde o krásnou, šestiletou holčičku, která je mentálně v pořádku, ale neposlouchá ji tělo. Měla po narození diagnostikovanou hypotonii (ochablost svalů) a mozečkový syndrom – čili problém s rovnovážným centrem.
U Erin tak dochází k nerovnoměrnému psychomotorickému vývoji, který se projevuje zejména v učení se nových pohybových dovedností, v koordinaci pohybu a zvládání soběstačnosti. Je to dané hodně zjednodušeně tím, že smyslově reaguje na podněty okolí jinak, než by měla. To že pohybově zaostává za svými vrstevníky se odráží i na její psychice. Velmi by se jim chtěla vyrovnat a hrát si s nimi a nerozumí jejich reakcím na sebe.
Dívence výrazně ji pomáhají ergoterapie, které v ní vhodnými postupy rozvíjí smyslové vnímání. A také potřebuje skupinové terapie, aby se naučila zjednodušeně řečeno „být s dětmi“ a porozumět jejich reakcím. Erinka je obklopena láskou a pozorností své rodiny. S její pomocí se krásně postupuje kupředu. Za případnou pomoc děkuji.
Společně jsme vybrali
celou částku
14,800
Kč
Děkujeme všem!
Erinka je ve věku, kdy už se srovnává s tím, co umí ona a co její vrstevníci.
Erinka si ráda povídá a prohlíží nebo nechává předčítat knížky. Miluje zvířata, hlavně když je může krmit. V poslední době si úplně nejraději hraje s panenkami a různýma postavičkami. Tak co ji vlastně chybí? Erince je už skoro šest let a má od miminka opožděný vývoj hrubé motoriky. Měla diagnostikovanou hypotonii a mozečkový syndrom.
Chodit začala díky rehabilitačnímu pobytu v lázních. Mentálně je Erinka zcela v pořádku. O to hůř nese, že nestačí svým vrstevníkům. Je chytrá, svoji odlišnost si palčivě uvědomuje. Má potíže s rovnováhou a s pohybem v terénu. Nedokáže se pohybovat tak rychle jako ostatní, dělá jí problémy chůze ze schodů. Má velký strach lézt na prolézačky nebo jezdit na kole, byť s pomocnými kolečky. Vyžaduje to spoustu času, trpělivosti a pomůcek k tréninku těchto dovedností. Doma už máme už místo obýváku takovou malou "tělocvičnu".
S Erinkou jsem byla až do jejich čtyř let doma, abych s ní mohla pravidelně cvičit. Teď pracuji na částečný úvazek. Všechno, co vydělávám, investujeme do rehabilitačních pobytů nebo pomůcek a pohybových aktivit. Ze srdce si přejeme, aby si mohla hrát si se svými vrstevníky a stačila jim. Aby se mohla lépe připravit na vstup do školy. Rehabilitace, které nám doporučuje její báječná lékařka, jsou ovšem nad naše ekonomické síly. Budeme si vážit každé pomoci.