Dny plné táborových her pro Honzíka

Honzík je velmi citlivý chlapec. Dokáže se ale, stejně jako každý normální desetiletý kluk, proměnit v pořádného rošťáka. V těchto dnech s kamarádem přemýšlí, jaká dobrodružství zažijí na letním dětském táboře a co všechno tam na ně čeká. V tuto chvíli však hrozí, že Honzík na žádný tábor nepojede.

Honzík žije se mnou, se svojí sestřičkou a babičkou, o kterou se také starám. Od doby, co jsem před sedmi lety odešla od Honzíkova otce, žijeme ve skromných podmínkách. Honzíkův otec dlouho neplatil výživné, v posledním roce je mu ale konečně exekučně strháváno z platu. Přesto mnoho peněz v našem rodinném rozpočtu nezbývá.

Není to pro nás úplně jednoduchá situace. Všichni si uvědomujeme, že peněz je málo. Honzíka samozřejmě trápí, že v podstatě nemá otce, že si spoustu věcí nemůžeme dovolit. Tyto starosti se bohužel odrážejí i na jeho výsledcích ve škole. Moc mě to mrzí a uvědomuji si, jak je pro děti důležité, aby trávily nějaký čas daleko od všech starostí a bolestí.

Honzíkovým únikem z každodenní smutné reality by byl dětský tábor Častoboř. Na tomto táboře již v minulosti byl, našel si tam spoustu kamarádů a domů se vracel jako veselé a šťastné dítě. Celé dny potom vyprávěl o všem, co zažil. A já bych si přála zase vidět onu jiskru v jeho očích a úsměv na jeho tváři. Proto prosím o pomoc.