Můj účet
Obědy školákům
Domčovi, Alence a Honzovi na školní pomůcky
Rozvoj a vzdělání Přispívali jste na dioptrické brýle pro Honzu a Alenku, školní potřeby a výbava na tělocvik pro 3 děti
V rámci terénní práce jsem se seznámila se všemi členy rodiny a dodnes s nimi spolupracuji v rámci sociální práce na obci. Honzu, Alenku a Domču tak znám již 12 let. Členové rodiny ke mně mají důvěru, obrací se na mě se všemi problémy, které nejsou schopni vlastními silami řešit. Asi před deseti lety zemřel otec dětí a maminka zůstala na výchovu šesti nezletilých dětí sama. V současné době jsou už tři sourozenci zletilí a maminka tak momentálně vychovává Honzu, Alenku a Dominika. Maminka dětí je bohužel zdravotně postižená, trápí jí vada řeči a sluchu, má přiznanou invaliditu 3. stupně. Soudem je omezena ve svéprávnosti, přičemž osobní péče o děti jí byla ponechána. Finanční situace rodiny není dobrá, kromě invalidního důchodu rodina pobírá pouze sociální dávky úřadu práce. Rodina bydlí v pronajatém bytě v sociálně vyloučené lokalitě města. Maminka se potýká s finančními problémy vždy v mimořádných situacích (např. nástup dětí do školy, úhrady zdravotních pomůcek, úhrady léků, úhrady nedoplatků vyúčtování služeb a energií apod.). Ve školním roce 2018/2019 musí maminka připravit k povinné školní docházce tři děti a ze svého příjmu není schopna všechny výdaje pokrýt.
Společně jsme vybrali
celou částku
10,549
Kč
Děkujeme všem!
Pomoc rodině, která se ocitla v těžké životní situaci
Domča (12 let), Honza (10 let) a Alenka (13 let) vyrůstají v neúplné rodině – tatínek jim zemřel v roce 2010. Maminka je zdravotně postižená, nedoslýchá a má vadu řeči. Pobírá invalidní důchod 3. stupně a je pro ni obtížné zafinancovat všechny mimořádné výdaje. A těch je se začátkem školního roku požehnaně.
Hlavním příjmem rodiny je maminky invalidní důchod, který je ale velmi nízký. Rodině jsou proto vypláceny dávky státní sociální podpory (přídavky na děti a příspěvek na bydlení) a dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a dávka pro osoby zdravotně postižené – příspěvek na mobilitu). Rodina má bohužel vysoké výdaje spojené s užíváním nájemního bytu 2+1, občas se maminka také pere s placením služeb jako je voda, plyn a elektřina.
Domča, Honza i Alenka už chodí do školy, kde jsou vedeni jako děti s mentálním postižením. Všichni tři mají kromě toho také vadu zraku, jsou tupozraké a nosí silné dioptrické brýle. Honza a Alenka však v tuto chvíli vyhovující brýle nemají, takže jim hrozí, že se jejich zdravotní stav bude zhoršovat. S příchodem nového školního roku pak všem dětem chybí školní pomůcky. Rodina si ale zakoupení dioptrických brýlí a školních potřeb nemůže dovolit.
Pokud by se prostřednictvím Patrona dětí podařilo vybrat dostatek finančních prostředků na brýle i školní potřeby, znamenalo by to pro děti strašně moc. Honza s Alenkou by díky brýlím lépe viděli a dál si nekazili oči, pořádné školní pomůcky by potom všechny tři děti jistě motivovaly ke studiu a k tomu, aby do školy chodily rády. Rodina bude vděčná i za ten nejmenší příspěvek.
P. S. Jména v příběhu nejsou skutečná, ale příběh skutečný je!
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
