Dominičce na obědy a svačinky ve školce

Šestiletá Dominička je moje veselá a šikovná holčička. Trošku ji sice zlobí mluvení, to se ale za dobu, co ve školce chodí do logopedické třídy, hodně zlepšilo. Do všeho se vrhá s velkou chutí a věřím, že se jí jednou bude dařit ve všem, v čem si zamane.

Dominičku a její dva sourozence vychovávám sama. Nejstarší dcerka, patnáctiletá Míša, je bohužel hodně nemocná. Trpí roztroušenou sklerózou, s čímž se jen těžko smiřuji. Vím, že jí nemohu nijak pomoci, ale kdybych mohla, vzala bych veškerou tíhu její nemoci na sebe.

Naše rodina se nyní nachází v opravdu těžké životní situaci. Protože mi loni obec přislíbila obecní byt, podala jsem výpověď v předchozím podnájmu a těšila se na stěhování. Nakonec mi však byt přidělen nebyl a já se s dětmi ocitla ze dne na den bez střechy nad hlavou. Naštěstí jsme našli dočasný azyl u mého nejstaršího syna z prvního manželství, který už má svou vlastní rodinu. Po 4 měsících bydlení u něj se mi ale ozvala jedna paní s tím, že se dozvěděla o naší situaci a chtěla by nám nabídnout dočasné bydlení. Její pomoc jsem s vděčností přijala. Dnes u ní s dětmi stále bydlíme a čekáme na přidělení bytu.

Na finanční pomoc od otce dětí se bohužel nemohu spoléhat. O své děti se totiž nezajímá a výživné mu nebylo stanoveno. Jeho zdravotní stav prý není dobrý a žádné peníze mi tak posílat nemusí. Kvůli tomu, že nemáme vlastní bydlení, mi také byly pozastaveny veškeré sociální dávky a zůstal mi pouze rodičovský příspěvek, přídavky na děti a doplatek hmotné nouze. Občas se tak stane, že mi na některé věci nezbývají peníze.

V tuto chvíli bohužel nemohu Dominičce zaplatit obědy a svačinky ve školce. Aby však nepřišla o své místo v logopedické třídě, obrátila jsem se na Patrona dětí s žádostí o pomoc. Budu nesmírně vděčná za jakýkoli příspěvek.