Můj účet
Obědy školákům
Elektrický invalidní vozík pro statečnou Lucinku
Lucčina maminka je moje velmi dobrá kamarádka a známe se už dlouho. Jejich příběh se začal psát před pár lety, kdy se bez zjevné příčiny zhoršil Lucinčin zdravotní stav. Později u ní lékaři odhalili zhoubný nádor na mozku. Po operaci na onkologii se Lucinka musela učit znovu sedět, chodit, zkrátka všechno od začátku. A jako by toho nebylo dost, její starší bráška nedávno prodělal svůj první epileptický záchvat. Maminka je ohromně silná žena, někdy je ale hodně vyčerpaná. Na děti je totiž sama, naštěstí jí ale pomáhá babička. Lucinka by teď potřebovala elektrický invalidní vozík, na který ale nemá maminka peníze. Proto vás moc prosíme o pomoc. S elektrickým vozíkem bude Lucinka samostatnější a bude mít možnost trávit více času venku a vyrážet na delší výlety.
Společně jsme vybrali
celou částku
152,900
Kč
Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh Lucinky, která je po operaci nádoru na mozku upoutána na invalidní vozík
Lucinka je třináctiletá slečna, co sní o tom, že se stane veterinářkou. A já si z celého srdce přeji, aby se jí její sen jednou splnil. Cesta k němu však pro ni nebude snadná.
Lucinka byla prvních 10 let svého života zdravá a plná elánu. Ráda chodila do školy a na každém jejím vysvědčení se skvělo vyznamenání. V roce 2016 jí ale najednou začalo být špatně. Byla pořád unavená, bolela ji hlava, často zvracela a ztrácela na váze. Nerozuměla jsem tomu, protože jsem vždycky dbala na to, aby Lucinka správně a vydatně jedla. Za jejím hubnutím tedy rozhodně nestál nedostatek jídla. Lucinka proto několikrát podstoupila ultrazvuk břicha i řadu krevních testů, stále však nebylo jasné, co se jí to vlastně děje.
A pak přišel listopad roku 2016, kdy ošklivě spadla na obličej. Odvezla jsem ji na chirurgii, kde se lékařce nelíbilo, jak Lucinka stojí. Poslala ji proto na CT hlavy. Záhy poté mi přišla oznámit, že má Lucinka nádor v zadní jámě lebeční, který jí zasahuje až do druhého obratle, a že jejím mozkomíšním vakům hrozí prasknutí. Lucinka proto téměř okamžitě podstoupila dvě souběžné operace, které trvaly 10 hodin. Celou tu dobu jsem se modlila, aby to zvládla a vrátila se mi ze sálu živá. Lucinka je ale naštěstí velká bojovnice a zvládla to.
Lékařům se sice podařilo vyndat celý nádor, bez důsledků to ale bohužel nezůstalo. Lucinka nedokázala sedět, chodit ani mluvit, měla zcela ochrnuté obličejové svalstvo. Okamžitě se proto zahájila intenzivní rehabilitace a pravidelná logopedie. Smekám před tím, jak úžasně to Lucka všechno zvládala a zvládá. Má obrovskou chuť vrátit se zpátky do života, což ji žene kupředu. Jsme na ni s její babičkou i starším bráškou moc pyšní.
Dnes už Lucinka zvládne s pomocí pár krůčků, bez invalidního vozíku se ale neobejde. Zatím ji vozím v mechanickém vozíku, který tlačím před sebou. Jak ale Lucka roste, je to pro mě čím dál náročnější. Lucka navíc touží být samostatnější, což se jí splní s elektrickým vozíkem, který bude moci řídit sama. Pořizovací cena takového vozíku je ale obrovská a já si v žádném případě nemohu dovolit jí ho pořídit. Proto se obracím s prosbou o pomoc na Patrona dětí. Všem, kdo nás podpoří, z celého srdce děkuji.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
