společně za
lepší dětství

Znáte dítě, které potřebuje pomoci?
Přidejte jeho příběh.

+
Moje zóna

Emmičce na speciální zvukové pomůcky a houpačku

Přispívali jste na

senzorické pomůcky: hudební polštář, hudební zvonečky a elastickou houpačku; dar zajišťuje sensa-shop.cz

Ivana Sedláková
Patron příběhu

Ivana Sedláková

rodinná přítelkyně

Komentář patrona

Emmičku znám už od narození. S její maminkou se přátelíme dlouhých 27 let. Protože jsem sama matkou dnes již dospělého a zdravého syna, obdivuji a hluboce smekám před svojí kamarádkou, která se s nekonečnou láskou, odhodláním a vírou stará dnem i nocí o svoji nemocnou holčičku. A velmi často se na vlastní oči přesvědčuji o tom, že je to nesmírně těžké a vyčerpávající. Každý úsměv a sebemenší Emmičky pokrok je však pro její maminku velkou radostí. Proto jsem se rozhodla Vás touto cestou požádat o pomoc pro tyto statečné holky.

Společně jsme vybrali
celou částku 12,140 Kč

Děkujeme všem!

Sdílet příběh:

Příběh, jak ho napsal osud

Emmičky příchod na svět byl hodně obtížný. Jak už to tak ale bývá, zpočátku se všechno zdálo být v pořádku a Emmička prospívala jako zdravé miminko. Když měla 4 měsíce, znepokojilo mě, že ještě sama neudrží hlavičku. Proto jsem s ní po konzultaci s lékařkou začala cvičit pomocí Vojtovy metody. Po roce a půl intenzivního cvičení se její stav však nelepšil. Paní doktorka z neurologie nás poslala na vyšetření na genetiku, kde jsem se dozvěděla, že moje holčička trpí vzácným genetickým onemocněním. Na něj se postupně navázala spousta dalších diagnóz (autismus, těžká mentální retardace, odumírání očních nervů na obou očičkách, nedokrvenost kloubů, epilepsie a problémy se srdíčkem). Mentálně je ve svých devíti letech na úrovni šestiměsíčního miminka.

Emmička nedávno prodělala zápal plic, který skončil její hospitalizací v nemocnici a následnou operací. Po mnoha pooperačních komplikacích lékaři zjistili, že Emmička nemá buněčnou imunitu. V jejím tělíčku se netvoří žádné protilátky. I sebemenší nemoc, jako je třeba rýma, pro ni představuje smrtelné nebezpečí.

Hned od začátku mi lékaři tvrdili, že Emmička nebude nikdy chodit. Po 4 letech intenzivního cvičení se však Emmička na nožičky postavila. I když zatím moc daleko neujde, jsem šťastná, že jsme to spolu zvládly. Je to zatím její největší a nejkrásnější úspěch. Chůzi také může trénovat se svým mladším bráškou Míšou (2 roky). Pro mě tento pokrok představuje naději, že se Emmičky stav jednou výrazně zlepší.

Moje princezna bohužel nemluví, nijak nekomunikuje, má svůj vlastní svět. Miluje ale hudbu (kvůli tomu, že téměř nevidí, hodně vnímá všechny zvuky) a velmi ji uklidňuje houpání. Proto bych si pro ni moc přála hudební polštářek, zvonečky a elastickou houpačku. Kvůli svým nemocem totiž nesmí ven a je velmi důležité, aby měla doma prostředí, které ji bude dostatečně stimulovat a napomáhat jejímu rozvoji.

Na pomoc dětem putuje vždy 100 %
částky, kterou darujete.

Vždy vám pošleme zprávu, až dar předáme dítěti.

Aktuálně čekají na vaši pomoc

Vyberte kraj na mapě