ergoterapii; dar zajišťuje Centrum dětské ergoterapie PLAY SI
Štěpánka a Filípka znám už více než rok. Nejdříve jsem pomáhala přímo u kluků doma, po několika měsících jsem je dostala na starost jako osobní asistentka v rámci intenzivní terapie v Centru terapie autismu. Za těch 15 společných měsíců jsme všichni udělali obrovský pokrok: jak kluci, kteří toho každý den dokážou zase o trochu víc, tak já, která se učím velké trpělivosti, novým a novým způsobům, jak s kluky pracovat, a radování se z drobností. Věřím, že něco podobného jste slyšeli už mnohokrát, ale kluci mi opravdu ukazují, že v životě se často necháme rozčílit věcmi, které vlastně nejsou vůbec důležité, a zapomínáme na to, co opravdu důležité je. V posledním roce kluci udělali obrovský pokrok především v oblasti porozumění řeči. Přesto jejich schopnost chápat řeč a formulovat své myšlenky do slov nedosahuje úrovně zdravých a stejně starých dětí. Kvůli své diagnóze neumějí adekvátně reagovat na podněty. Situace a chování, které se nám zdají běžné, jsou pro ně nepochopitelné a stresující. Kluci se potýkají s problémy také v oblasti jemné motoriky (psaní, vázání tkaniček apod.). S tím by jim mohla pomoci právě ergoterapie.
Společně jsme vybrali
celou částku
43,200
Kč
Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh svých autistických synků
Filípek a Štěpánek jsou sedmiletá jednovaječná dvojčata s autismem. Oba mají problémy s porozuměním, s komunikací, ale také se smyslovou integrací. To se projevuje jejich zvláštními reakcemi na některé smyslové podněty. Když byli kluci malí, projevovaly se jejich potíže se smyslovým vnímáním v tom, že jakmile se dotkli igelitu, balónku nebo trávy, začali zvracet. Vyčištění zubů bylo také nad jejich síly. Život jim rovněž komplikuje dyspraxie (porucha učení, která se projevuje „nešikovností“ dětí).
S dvojčátky však od malička intenzivně pracujeme a kluci se už v mnohém zlepšili, jen ta soustředěnost nás pořád zlobí. Naučila jsem se, jak je rozvíjet v oblasti komunikace a logopedie, i když hledání té správné cesty nebylo jednoduché. Kluci už umí komunikovat, u Filípka je to ale zatím pouze za pomoci jednoho nebo dvou slov. Už si dokáží říct, když je něco bolí, co chtějí k jídlu, že mají žízeň apod. Znají všechna písmenka, počítají do dvaceti a začínají sčítat. Štěpánek už také plynule čte a krásně píše. Oba kluci se rovněž pustili do malování.
Filípek i Štěpánek jsou hodně šikovní, ale v některých oblastech stále ještě tápeme. Potřebovali bychom zapracovat na problematické smyslové integraci a sebeobsluze (přála bych si, aby kluci byli samostatnější). S tím by nám mohla pomoci ergoterapie, jejíž financování je však pro naši rodinu příliš náročné. Proto jsme se rozhodli požádat o pomoc prostřednictvím Patrona dětí.