Ergoterapie pro Thea a jeho soběstačnější život

Žiji sama s mými 2 dětmi - 7letou Rozárkou a 5letým Theodorem. Syn má diagnostikovaný autismus spojený s ADHD. Toto není diagnóza, která by se "dala vyléčit" a zatím na ni neexistuje jednotný recept/lék, který by Theovu situaci zlepšil. Jediný způsob, jak zvrátit synův těžký osud, kdy svět je pro něj zatím velmi nepochopitelné místo, je kontinuální neustávající práce především v domácím prostředí za asistence odborných pracovišť, které doslova předvádí zázraky. Proto se každý den snažíme o pozitivní motivaci v malých krůčcích kupředu, které nám Theodor předvádí (např. chození za ruku, změna cesty bez toho, aniž by se Theo rozčílil, půjčování předmětů, vokální a motorická imitace). Theo je ve svém věku stále neverbálním chlapcem, je dost výrazný svou neposedností (nepostojí/neposedí ani vteřinu, když si chce něco prosadit, hodně křičí, občas může mít i sklony k agresi vůči sobě nebo okolí). Má svůj specifický způsob vnímání, který se snažíme pomocí terapeutické práce adaptovat na běžný způsob fungování. Je to finančně i energeticky náročná cesta, ale zatím nic lepšího není a my se snažíme Theovi maximálně pomoci, aby mohl žít v dospělosti co nejsvobodnější a co nejsamostatnější život v rámci jeho možností. Proto realizujeme všechny možné terapie a momentálně zařazujeme také ergoterapii. Největší nadějí jsou pro nás příběhy podobných dětí, které svůj handicap překonaly a dokázaly vystudovat a zapojit se samostatně do naší společnosti. Snad jedním z nich bude jednou i Theo a jeho těžké začátky s pochopením okolí pro nás budou už jen těžkou a cennou zkušeností, která změnila i náš pohled na svět.

Základem naší terapie je ABA program, dále chodíme na hipoterapii a v současné době na nás vyšla řada v ergoterapeutickém centru PlaySi. Zatím se tento způsob jeví jako velice efektivní - Theo je výrazně klidnější, navíc ho cvičení baví. Jelikož jsem pečující osoba a pobírám pouze příspěvek na péči II. Stupně, terapii bych si nemohla dovolit. Na ostatní způsoby odborné práce se synem sháním buď donace od firem či se v rámci rodiny skládáme, abychom Theovi nabídli možnost soběstačnějšího života. Další takovou možností je právě zmíněné PlaySi.

Na ergoterapii se pracuje především s tělem a svaly. Vhodnou svalovou stimulací dochází u dětí se sníženou pozorností ke zklidnění, a tak mají možnost se více koncentrovat na aktivity, které jim jsou užitečné. Například Theo díky tzv. "kartáčování" je schopný se více soustředit na vokální imitaci a udržet oční kontakt na mé puse, aby vůbec byl schopný zachytit způsob práce mimických svalů. Dále si také obecně více uvědomuje své tělo - to je velký problém u dětí s autismem - kde začíná a kde končí, jak s ním pracovat a jakou může použít sílu. Tento zvláštní aspekt autistické motoriky způsobuje, že jsou děti s PAS někdy výrazně nešikovné, nekoordinované, "letí jako střela" a následuje doslova drtivý dopad. Tomu všemu napomáhá ergoterapie.

Touto cestou bych chtěla požádat Patrona dětí o pomoc s uhrazením ergoterapií v PlaySi. Srdečně děkujeme všem dárcům.