Fandovi na profesionální péči
Jsem ošetřujícím lékařem malého Fandy, který trpí několikanásobným postižením. Maminka to má hodně náročné, Fanda potřebuje její péči 24 h denně. Odlehčovací služba by jí trošku ulevila a Fanda by dostal příležitost zvykat si na dětský kolektiv.
Maminka napsala příběh svého postiženého synka
Fanda (10 let) se narodil předčasně, což s sebou přineslo mnoho zdravotních komplikací. Do života si přinesl středně těžkou mentální retardaci, dětskou mozkovou obrnu a atypický autismus se sklony k agresivitě. Fanda nevidí, nemluví a je inkontinentní.
Výchova takto postiženého dítěte je pro mě složitá a namáhavá. Když měl Fanda 8 let, opustil nás jeho otec. Na výchovu jsem tak zůstala sama, což je náročné jak psychicky, tak i fyzicky. Jsem velmi šťastná, že mi pomáhají v Respitním centru NAUTIS, kde to už s Fandou umí a Fanda je tam zvyklý. Jen je pro mě náročné to všechno platit.
S Fandou jsem doma – kvůli jeho postižení nemohu chodit do práce. Do školy ho dát nemůžu, protože kolem sebe nesnese další děti, takže se spolu učíme doma. Společně bydlíme v podnájmu, který bohužel není zrovna levný. A tak hledám pomoc, kde to jen jde, abych mu mohla být i nadále dobrou mamkou, která mu dá lásku a zázemí.
Je to hlavně jeho nevidomost a agresivita, která nás limituje a vyčleňuje na okraj společnosti. Nemáme skoro žádné přátele, návštěvy v jiných domácnostech nepřichází v úvahu. Fanda je rychle přehlcen zvuky z okolí, je hyperaktivní. Nemá příliš velkou potřebu spát, neustále musíme být v pohybu. Musí nosit ochrannou helmu, protože sám sobě ubližuje. Občas bohužel ubližuje i mně. Je to mé „dítě úplňku“.
V NAUTISu jsou odborně vyškolení asistenti, kteří dokáží zvládnout i velmi stresové situace, které jsou velmi časté. Centrum pomáhá Fandovi v rámci jeho možností se trochu socializovat a mně jako mamince dává šanci si vydechnout a nabrat nové síly. Je to pro nás oba vždy doba, kdy si od sebe můžeme odpočinout, abychom se na sebe zase těšili.