Hiporehabilitace pro usměvavou autistku Jasmínku

Jasmínka (8 let) je moje usměvavá holčička, která se statečně pere se vším, co jí osud přichystal. Ráda si hraje s ostatními dětmi, bohužel se ale občas stává, že ji od sebe odhánějí. Jasmínka totiž nemůže mluvit. A když si s nimi nedokáže povídat, nechtějí si s ní hrát.

Jasmínka se narodila jako zdravé a krásné dítě, které se hezky vyvíjelo. Po očkování, které absolvovala v šesti měsících, se ale všechno změnilo. Obávala jsem se, že s ní něco není v pořádku. O rok později mi lékaři sdělili, že je moje holčička postižená dětským autismem a vývojovou dysfázií. Moje noční můra se tak najednou zhmotnila.

Protože je to ale moje šikovná princezna, naučila se po několika letech tvrdé dřiny komunikovat (i když ne mluvením), rozumí už téměř všemu, co jí říkám, výrazně se zlepšil oční kontakt, je veselá a společenská. Za typického autistu by ji tak dnes už nikdo nepovažoval. Velkým problémem ale zůstává mluvení. I když se Jasmínka hodně snaží, zatím jí to moc nejde. Maličké pokroky ale vidět jsou, z čehož se obě dvě upřímně radujeme.

Jasmínka bohužel trpí úzkostmi, které se navenek projevují jako tiky. Když ji vidím, jak chodí po špičkách nebo zběsile mává brčkem, vím, že se necítí dobře. S uvolňováním napětí jí hodně pomáhají hiporehabilitace, které ji zbavují úzkostí i tiků. Uvolňují také svaly na nožkách, které Jasmínka hodně namáhá právě chůzí po špičkách. Na koni se vždy krásně uklidní, úplně se rozplyne a zažívá maximální meditaci. Tyto stavy absolutního klidu jsou pro nás zázrakem.

Dokud to šlo, vše jsme v rámci rodiny dokázali financovat sami. Úspory ale docházejí, proto jsme velice vděční za jakoukoli pomoc zvenčí. Jménem Jasmínky děkuji všem lidem, kteří pomáhají.