Můj účet
Obědy školákům
Hipoterapie pro Terezku
Zdravotní pomoc
S Terezkou a jejími rodiči se známe od října roku 2016, kdy jsme se začali setkávat v rámci rané péče. Vztah mezi námi je tedy pracovní, založený na vzájemné důvěře a spolupráci. Setkáváme se pravidelně jednou týdně, kdy se zaměřujeme na Terezčin rozvoj jemné a hrubé motoriky a rozvoj řeči. Rodině poskytuji také sociální poradenství a provázím ji tím, čím je zrovna potřeba. Terezka žije s oběma rodiči v městském bytě, hodně jim pomáhají babička s dědou. Maminka je v domácnosti, protože se stará o Terezku (má přiznaný 3. stupeň závislosti), tatínek chodí do práce. Celá rodina se snaží, aby z Terezky vyrostla spokojená holčička, která bude v životě i přes své postižení co nejvíce samostatná. Teď by potřebovali pomoci s financováním pravidelných hipoterapií. Ty pro Terezku představují velký přínos v oblasti psychomotorického vývoje. Hipoterapie je rehabilitační metoda, která užívá trojrozměrný pohyb koňského hřbetu k ovlivnění pohybových poruch. Oslovením centrální nervové soustavy podporuje vývoj vzpřimování, zlepšuje rovnováhu a koordinaci. Prostřednictvím koňského hřbetu může i tělo dítěte s postižením dolních končetin pocítit a postupně zařadit do své motoriky pohyb pánve ve více rovinách. Na Terezce je po absolvování několika terapií, které si hradila rodina sama, znát jistější chůze a zlepšení hrubé motoriky, proto by v nich rádi pokračovali.
Společně jsme vybrali
celou částku
10,000
Kč
Děkujeme všem!
Mladá maminka vypráví příběh Terezky, která se pere s dětskou mozkovou obrnou
Otěhotněla jsem krátce před svými osmnáctými narozeninami. Terezka se narodila v termínu, porod byl ale hodně náročný. Když jsem však uslyšela, jak se poprvé nadechla a rozplakala, byla jsem strašně šťastná. Rodina i přítel (dnes už manžel) mi byli, a dodnes jsou, velkou oporou.
Brzy jsem si začala uvědomovat, že Terezka za ostatními dětmi dost zaostává. Rozjel se tak kolotoč různých vyšetření, která neukázala nic neobvyklého. Lékaři mi doporučili s Terezkou cvičit Vojtovu metodu a díky spolupráci se skvělou fyzioterapeutkou se Terezka začala přetáčet, lézt a nakonec se nám ji podařilo postavit na nožičky. Stále jsme však nevěděli, proč je oproti jiným dětem pozadu.
Postupně se bohužel ukázalo, že Terezka nezaostává jenom fyzicky, ale také mentálně. Zkoušela však mluvit, dokázala říct „máma“, „táta“, „děda“. V osmnácti měsících jsme ji ale nechali naočkovat a od té doby už neřekla nic – vyjadřuje se jen různými zvuky. Krátce před jejími druhými narozeninami jsme se dozvěděli, že má naše holčička dětskou mozkovou obrnu a těžkou mentální retardaci. I když jsme věděli, že není v pořádku, byl to pro nás šok.
Lékaři nám doporučili přestat s Vojtovou metodou, která už pro Terezku nebyla vhodná, a začít s hipoterapií. Na jaře jsme tedy kontaktovali nedaleké certifikované středisko a Terezce se otevřel nový svět. U každého cvičení a terapie byla vždycky ve stresu a plakala, po vysazení na koně se však její tvářička rozzáří a ona si terapii vysloveně užívá. Díky hipoterapii se jí zpevnilo svalstvo a začala chodit. Také po mentální stránce ji jízda na koni velmi pomáhá – radostí vydává zvuky a směje se, čímž procvičuje i obličejové svaly. Hipoterapie bohužel nejsou hrazeny pojišťovnami, a protože jsou výdaje na Terezčinu léčbu opravdu velké, chtěli bychom vás požádat o pomoc s jejich financováním.
Přestože jsme s manželem byli oba mladí, ani jedinkrát jsme nezalitovali svého rozhodnutí stát se rodiči. Celá široká rodina se s postižením Terezky vypořádala velmi statečně, přijali ji takovou, jaká je, a všichni ji velmi milují. A Terezka jim jejich lásku oplácí. Terezka nás učí nekonečné trpělivosti, pevné víře, neochvějné naději a lásce bez hranic. A za to jí budeme navždycky vděční.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
