Můj účet
Obědy školákům
Hipoterapie pro usměvavého Mirečka
Zdravotní pomoc
Mirečkovu maminku znám už od střední školy, což je bezmála 15 let. Obě máme podobně staré děti, takže spolu sdílíme všechny jejich radosti i starosti. Samozřejmě tedy vím, jak statečně se pere se vším, co se děje kolem Mirečka. Obdivuji ji za to, jak se ke zdravotnímu stavu svého synka postavila. Svojí vytrvalostí, pečlivostí, důsledností a láskou dostala Mirečka tam, kde je teď – Mireček si díky ní už hraje na bříšku, dokáže se otočit kolem své osy a „válí sudy“, takže se dostane všude, kam potřebuje. Rodině také pomáhají pracovníci rané péče, kteří mamince radí, jaké hračky jsou vhodné pro Mirečkův rozvoj a vývoj. Míra má opravdu neskutečně milující rodinu. Nyní ale nastala situace, kdy rodiče vědí, že by pro svého chlapečka mohli udělat ještě něco dalšího. Něco, co by ho zase posunulo dál. Něco, co by mu pomohlo začlenit se jednou do normálního života. A tím je hipoterapie. Míra s nimi už má své zkušenosti, pravidelně na ně dochází, lékaři však rodičům doporučili vyšší frekvenci návštěv. To je ale nad finanční možnosti rodiny. Proto jsem se rozhodla stát patronkou jejich příběhu. Budu první, kdo jim na hiporehabilitace přispěje. Prosím, pojďte do toho se mnou.
Společně jsme vybrali
celou částku
19,200
Kč
Děkujeme všem!
Příběh Mirečka, kterého pohyb na koňském hřbetu léčí
Mireček (1,5 roku) to měl hodně těžké už u maminky v bříšku. Místo toho, aby prostřednictvím placenty získával živiny, dostávala se do jeho těla plodová voda. Skrze placentu také přicházel o krev, takže na svět musel přijít akutním císařským řezem ve 34. týdnu. Trpěl silnou anémií (chudokrevností) a jeho stav byl kritický – selhávaly mu životně důležité funkce. Třetí den po porodu se navíc objevilo krvácení do mozku a prognózy nebyly dobré. Mireček se ale nevzdal a své místo na světě si vybojoval.
Mirečkův stav se časem stabilizoval a vše začalo vypadat opravdu dobře. Maminka s ním pravidelně rehabilitovala podle Vojtovy metody i Bobath konceptu a zdálo se, že Mireček brzy dožene své vrstevníky. Na své okolí se díval s úsměvem a rodiče byli šťastní, že je z něj konečně spokojené miminko.
Kolem 6. měsíce jeho života ho však dohnaly následky krvácení do mozku. Maminka si totiž všimla, že Mireček při pohybu méně než obvykle zapojuje pravou polovinu těla. A tak se v jejich životech objevila dětská mozková obrna. To ale bohužel nebylo všechno. Lékaři Mirečkovi diagnostikovali také tzv. Westův syndrom. Jedná se o závažné epileptické onemocnění, jehož důsledkem je ve většině případech zpomalení až zastavení psychomotorického vývoje dítěte. Mireček dostal ihned léky, ty ale vůbec nezabíraly. Proto si tři týdny poležel v nemocnici na neurologickém oddělení, kde naštěstí lékaři našli způsob, jak epileptické záchvaty zastavit. Škody už ale byly napáchány – Mirečkův vývoj je značně opožděný.
Hned poté, co si rodiče Míru přivezli domů, se s ním maminka pustila znovu do cvičení. Některá cvičení, jako např. Vojtova metoda, už pro něj nebyla vhodná, a tak maminka začala hledat jiné způsoby rehabilitace. A objevila plavání a hipoterapii (terapie využívající jízdu na koni), která se ukázala být nejúčinnější.
Z Mirečka je dnes veselý kluk, který zatím nesedí, neleze ani se neplazí. Rodiče však mají naději, že se to díky pravidelnému absolvování hipoterapií zlepší. Tyto terapie totiž napomáhají k uvolnění zvýšeného svalového napětí, posilují zádové svaly a navíc působí pozitivně na jeho psychiku.
Čím starší Mireček je, tím častěji by měl na hiporehabilitace docházet. Problém je ale v tom, že pojišťovny tyto rehabilitace neproplácí a pro rodiče je v tuto chvíli nemožné je ve větší míře financovat. Mireček totiž absolvuje i další terapie včetně pravidelných lázeňských pobytů a rodiče vše hradí z vlastních peněz. A protože úspory docházejí, rozhodli se požádat Patrona dětí o pomoc s úhradou tolik potřebných hiporehabilitací.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
