Intenzivní neurorehabilitace pro Míšu

Obrázek příběhu
Přispívali jste na

třítýdenní neurorehabilitaci TheraSuit, logopedii a ergoterapii; dar zajišťuje ARMANDI THERAPY CLINIC s.r.o.

Obrázek daru
Lucie  Černocká
Patron příběhu

Lucie Černocká

terénní sociální pracovnice

Zobrazit komentář Patrona

Malého Michálka jsem poznala při spolupráci jeho rodiny s naší organizací. Je v pěstounské péči své babičky a já do rodiny pravidelně docházím už třetím rokem. Míša má od narození nespočet diagnóz a je zcela závislý na pomoci jiné fyzické osoby (4. stupeň závislosti). Po narození mu hrozilo umístění do dětského ústavu, protože maminka se o něj už nechtěla starat. Díky babičce, která si ho vzala do své péče, ale dostal možnost žít s rodinou a poznat lásku blízké osoby. A nejen to, Míša dostal šanci zabojovat, postavit se čelem všem svým hendikepům a dnes nám po malých krůčcích ukazuje, že cvičení, rehabilitace, terapie, zkrátka veškerá a nikdy nekončící dřina mají smysl. Z tichého, ležícího kluka, který nereagoval na nikoho a na nic, je dnes vědomě komunikující chlapec, a to díky intenzivním neurorehabilitacím. V jejich průběhu zpevňuje své svalstvo, zbrzdilo se zhoršování jeho skoliózy a došlo ke zlepšení jeho úchopu. Začal také sedět, přetáčet se na bříško a s pomoci zvládne i vysoký klek. Aby se jeho stav zlepšoval i nadále, měl by znovu absolvovat třítýdenní neurorehabilitační pobyt, problém je však v tom, že pojišťovny na něj nepřispívají. A protože si babička takový výdaj nemůže dovolit, prosíme společně o vaši pomoc.

Společně jsme vybrali
celou částku 59,900 Kč

Děkujeme všem!

Sdílet příběh:

Příběh Míši s hydrocefalem, o kterého pečuje babička

Když malý Míša přicházel na svět, lékaři pro něj měli připravený inkubátor a dýchací přístroj. Ultrazvuk ve 24. týdnu těhotenství totiž odhalil, že má abnormálně velkou hlavu a mozek, který se přestal vyvíjet. Pro maminku bylo nesmírně těžké smířit se s tím, že se její miminko narodí nemocné, přála si ale jediné – aby to přežil. Míša nakonec všechny překvapil a inkubátor ani dýchací přístroj nepotřeboval. Jeho stav však nebyl dobrý a lékaři mamince zdůrazňovali, že její syn moc šancí na přežití nemá. Míša se však života držel zuby nehty a nechtěl to vzdát.

Ve třech týdnech mu byla zavedena hadička (tzv. V-P Shunt), která odvádí přebytečný mozkomíšní mok, jež se mu hromadí v mozku, do dutiny břišní, kde se rychle vstřebává do krve. Míšovi se sice ulevilo, stále však musí bojovat s dalšími nemocemi. Hodně ho trápí centrální hypotonie, která se projevuje svalovou ochablostí. Ve svých dvanácti letech není schopen se sám hýbat, neumí dát narovnané nohy k sobě a nedokáže je přitisknout k bříšku. Nožky má spastické, v křeči a neumí je pokrčit. Když je mu úplně nejhůř, nedokáže ani sedět ve vozíku nebo v židličce a musí zůstat v posteli.

Potýká se také s oční vadou, kdy vidí jen na vzdálenost 50 centimetrů. Oči se mu nekontrolovatelně pohybují do stran, takže se nedokáže delší čas dívat na jednu věc. Velký problém představuje rovněž epilepsie, epileptické záchvaty se však už dva a půl roku neobjevily. V důsledku předchozích záchvatů, které čím dál více poškozovaly jeho mozek, a hydrocefalu je Míša těžce mentálně retardovaný.

Míša dnes vyrůstá u svojí babičky. Rodiče péči o něj nezvládali, a tak si ho vzala pod svá ochranná křídla. Pravidelně s ním cvičí podle Vojtovy metody, od jeho šesti let se věnují rehabilitování dle Bobath konceptu a dojíždí na ergoterapii. Míša si vyzkoušel i Feldenkraisovu terapii. Díky péči babičky i různých odborníků se už dokáže s pomocí přetočit na bok, chvíli sedět nebo vzít do ruky hračku.

Na začátku letošního roku si vyzkoušel intenzivní neurorehabilitaci TheraSuit spojenou s ergoterapií a logopedií v ARMANDI THERAPY CLINIC. Po dobu třech týdnů cvičil denně celé 4 hodiny ve speciálním oblečku, protahoval zkrácené Achillovy šlachy a uvolňoval spastické končetiny. Během té doby se výrazně zlepšila jeho stabilita v horních končetinách a zpevnil se mu hrudník. Na ergoterapiích se pak soustředil na to, aby dokázal vzít do ruky kupříkladu láhev a napít se nebo aby byl schopný ovládat elektrický invalidní vozík. Díky logopedii zase procvičoval a stimuloval svaly v obličeji, aby dokázal lépe kousat a jíst.

Babička by Míšovi tuto intenzivní neurorehabilitaci chtěla na doporučení lékařů znovu dopřát, bohužel se ale jedná o výdaj, který vysoce převyšuje její finanční možnosti. A tak se obrací na Patrona dětí s prosbou o pomoc.

Na pomoc dětem putuje vždy 100 %
částky, kterou darujete.

Aktuálně čekají na vaši pomoc

Vyberte kraj na mapě