intenzivní rehabilitaci BabyKosmík (na 4 týdny); dar zajišťuje Neurorehabilitační klinika AXON
Adrianka a jeho rodinu znám velmi dobře. Dokonce jsem kmotrou Adriankova staršího bratra. Adrianek přišel na svět při těžkém a komplikovaném porodu, jehož následkem má diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnu a svalovou hypotonii. Téměř ve třech letech se tak ještě není schopen sám pohybovat. V loňském roce však navštívil rehabilitační centrum Adeli na Slovensku, kde udělal velké pokroky – dokáže se už posadit a s pomocí i postavit. Věříme, že díky dalším takovým rehabilitacím by mohl časem udělat i první krůčky. Nejideálněji se jeví intenzivní rehabilitační pobyt na Neurorehabilitační klinice AXON, který bohužel pojišťovny neproplácejí. Rodina si ale nemůže dovolit tento pobyt hradit. Vzhledem k Adriankovým speciálním potřebám přišel tatínek o práci a momentálně dochází jen na různé brigády. A maminka se stará o Adrianka. Peníze na takto nákladné rehabilitace tak rodiče nemají.
Společně jsme vybrali
celou částku
35,700
Kč
Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh Adrianka, pro kterého jsou rehabilitace nadějí na první krůčky
Adrianek zanedlouho oslaví třetí narozeniny. Rád poslouchá písničky (nejoblíbenější jsou tzv. Čiperky), na které skvěle reaguje a kterým už propadla celá naše rodina. Hodně času také tráví při hraní se svým starším bráškou, který ho učí různé říkanky nebo si spolu kutálí s míčem. Adrianek je veselý kluk, který jde životem s úsměvem a radostí, i když k tomu často nemá důvod. Každý den mi dává sílu ráno vstát a bojovat za to, aby se měl co nejlépe.
Adrianek se narodil akutním císařským řezem po výhřezu pupečníku, a to už v 37. týdnu. Bojoval s nedostatkem kyslíku, který vyústil v dětskou mozkovou obrnu a svalovou hypotonii (ochablost). Můj chlapeček tak zatím nechodí. U Adrianka se bohužel nerozvinul sací a polykací reflex, takže ho ještě dnes krmím stříkačkou. Váží pouhých 8 kilo, ale protože do něj nedostanu nic jiného než sunar, jen tak se mu přibrat nepodaří.
I přes všechny nelichotivé diagnózy a prognózy však Adrianek zůstává velkým bojovníkem. Ochotně cvičí a rehabilituje, je opravdu hodný. Byla bych moc ráda, kdyby mohl absolvovat čtyřtýdenní rehabilitační pobyt, který by ho, jak pevně doufám, postavil na nohy. S Adriankem sice cvičím doma, ale nejsem odborník. Sama se navíc potřebuji neustále učit nové cviky a dívat se fyzioterapeutům pod ruce, protože jen tak mohu Adriankovi poskytnout tu nejlepší péči. Speciální rehabilitační pobyt však stojí dost peněz a v rodinném rozpočtu teď takovou sumu nemáme. Proto prosíme o pomoc.