Jízda na koni pro Kubíka

Kubíkovi jsou čerstvě 3 roky a je to můj malý sympaťák. Miluje ostatní děti, i když si s nimi často hrát nemůže, a všechna možná zvířátka. Jeho cesta na svět však byla hodně komplikovaná.

Po porodu Kubík nedýchal, a i když nám ho lékaři zachránili, následků těžkého porodu si náš malý hrdina nese habaděj. Jednou z prvních diagnóz, které jsme se dozvěděli, byla hypotonie – kvůli nízkému svalovému napětí Kubík vypadá jako hadrová panenka. Má ochablé svalstvo a moc si neuvědomuje svoje tělo. Spousta činností je tak pro něj příliš nebezpečná. Ruku v ruce s tím jde samozřejmě špatné držení těla a špatná chůze. Kubík také trpí tzv. mozečkovým syndromem, což znamená, že svými pohyby připomíná opilého člověka – neumí zkoordinovat své pohyby, padá a motá se.

Jako šestitýdenní miminko dostal svůj první epileptický záchvat. Po mnoha vyšetřeních mu pak byl diagnostikován syndrom Dravetové. Jedná se o vzácnou a velmi těžkou formu epilepsie, která má za následek opoždění Kubíkova psychomotorického vývoje – Kubík nemluví a velice špatně chodí, nedokáže se sám obléct ani najíst. Léčba na epilepsii bohužel nezabírá, takže Kubík stále trpí těžkými epileptickými záchvaty. Záchvaty ho postihují hlavně tehdy, když má zvýšenou teplotu nebo je nachlazený. Rovněž horké počasí je velkým spouštěčem. Přes léto jsme proto neustále doma se spuštěnou klimatizací. Kubík je bohužel také náchylný k různým infekcím, takže nemůže chodit ani do školky. Mrzí mě to, protože by potřeboval rozvíjet své sociální dovednosti.

Kubíka je potřeba neustále aktivovat pomocí různých rehabilitací. Vyzkoušeli jsme hiporehabilitace a Kubík z nich byl nadšen! Pomáhají mu jak psychicky, tak i fyzicky. Po fyzické stránce tyto rehabilitace zlepšují jeho držení těla, napomáhají ke koordinaci a udržení rovnováhy. Samotný kontakt se zvířetem Kubu stimuluje i po senzorické stránce - dotykem se učí poznávat hebkost srsti apod. Také kontakt s lidmi ze stáje a terapeuty je pro něj možností, jak poznat jiné prostředí a lidi, což pomáhá v jeho mentálním rozvoji a socializaci. Z každé jízdy má ale hlavně radost a je na něm vidět, jak je spokojený. A to je pro nás jedna z nejdůležitějších věcí v jeho životě. V současné době si ale hrazení nákladných hiporehabilitací nemůžeme dovolit.