Kočárek pro Míšu a jeho malou sestřičku

Téměř pětiletý Míša patří k dětem, které si užívají čas strávený ve školce. Má tam totiž spoustu kamarádů, s nimiž si může hrát. Míša rád maluje, chodí na procházky a hraje si s autíčky a autodráhou. Sledování pohádek rovněž patří k jeho oblíbeným činnostem, velmi si oblíbil seriál Máša a medvěd a film Mimoni. Míša je také zdatný tanečník a žádná hudba ho nenechá v klidu. Je to prostě můj šikovný kluk, který se dokáže radovat z každého dne.

Jeho život je ale poněkud komplikovaný. Míša má totiž diagnostikovanou Duchennovu muskulární dystrofii. Pod tímto hrůzu nahánějícím názvem se skrývá vrozená genetická vada, která postihuje pouze chlapce. Projevuje se ochabováním a ztrátou aktivní svalové hmoty, v poslední fázi napadá dýchací a srdeční svaly.

Na první pohled není na Míšovi nic znát, ale jakmile má vstát, hned je vidět, že to nejde tak lehce. Míša také víc padá a chodí po špičkách. K tomu se ještě přidal opožděný psychomotorický vývoj v oblasti jemné i hrubé motoriky, v řeči, v komunikaci, v sociálních i kognitivních schopnostech. I když je Míša hodně šikovný, nedokáže se sám najíst, napít ani obléknout. Sám se neumyje ani neučeše, nosí plenky. Zatím je zcela závislý na mně a svém tátovi.

Míša má ještě malou sestřičku Vanesku (7 měsíců). S dětmi často cestuji autobusem a bývá to velké dobrodružství. Míša má totiž potíže do autobusu nastoupit, takže se jednou rukou snažím naložit kočár, v druhé ruce držím Míšu. Míša toho obecně moc neujde, takže ho poponáším celkem často. Lékař nás navíc varoval, že Míša nesmí svoje nožky přetěžovat. Proto by mi moc pomohl kočárek pro sourozence, kam bych obě své děti usadila. Jakékoli cestování by pak bylo pro nás pro všechny jednodušší. Bohužel si sami nemůžeme z finančních důvodů kočárek koupit, proto prosíme o příspěvek prostřednictvím Patrona dětí.