Kubovi na letní tábor

Kubíka znám od narození, kdy ještě s maminkou (před rozvodem rodičů) bydleli v naší obci. Zůstali jsme přátelé a stále se navštěvujeme. Maminka žije s Kubíkem a jeho starší sestrou v nájemním bytě. Otec se s Kubou stýká jen minimálně, na alimenty maminka často čeká. Kuba je moc šikovný kluk, chytrý, dobře se učí a je to velký sportovec. Miluje rugby (chodíme mu občas fandit a hraje vždycky úžasně) a taky miluje parkour. Když mi o parkouristech vypráví (jeho idolem je Tary) nebo předvádí jejich skoky a triky, vždy mě překvapí, kolik toho o parkouru ví. V knihovně si dokonce vypůjčil knížku „Tary: příběh parkouristy“ a nechtělo se mu ji moc vracet. Kuba rád jezdí na letní tábory a ten parkourový je pro něj prostě nej. Dětské tábory ale nejsou zrovna levné, zvláště ty speciálně zaměřené. Protože by mě moc mrzelo, kdyby na tábor kvůli nedostatku peněz nemohl jet, rozhodla jsem se stát patronkou jeho příběhu, a tím mu snad dopomoci ke splnění jeho přání.