Kvalitní postel pro Jindrova nemocná záda

Jsem tátou dvou bezvadných kluků, sedmnáctiletého Honzy a devítiletého Jindry. Aktuálně žijeme bez maminky, která se pere s alkoholismem. Snažíme se jí pomoci, ona se ale neustále vrací k pití. Teď je však na léčení, tak věřím, že se z toho dostane. Chápu ji, vím, jak je těžké přestat. Sám jsem totiž pil taky.

Kvůli alkoholismu obou svých rodičů skončili naši synové v Klokánku. V jednom momentě vystřízlivění, kdy jsem si uvědomil, co jsme to svým dětem udělali, jsem se rozhodl, že takhle to nesmí zůstat a že se stanu otcem, kterého si moji chlapci zaslouží. Díky kamarádovi a komunitě, která mi moc pomohla, jsem se postupně začal své závislosti zbavovat.

Časem jsem si kluky bral na víkendy a v roce 2015 jsem o ně začal bojovat skrze soudy i sociálku. Byl to dlouhý proces, ale díky podpoře komunity i víry v Boha jsem se nevzdal. V roce 2017 byly děti konečně svěřeny do mé péče a já se zapřísáhl, že už nikdy nedopustím, aby trpěly za moji nezodpovědnost.

Mladší Jindra je fajn kluk, i když se v něm odráží to, co si prožil jak s námi, tak v Klokánku. Doma mi ale moc pomáhá a krásně se stará o svého pejska, kterého miluje. Nejbližším člověkem, ke kterému vzhlíží a kterého obdivuje, je však jeho bráška Honza. Ten o něj pečoval v Klokánku a byl mladšímu bráškovi oporou v době, kdy rodiče selhali.

Jindra má bohužel problémy se zády. Chodíme spolu na rehabilitace, zatím to ale vypadá tak, že bude muset nosit korzet. Aby se jeho stav nezhoršoval, potřebuje kvalitní postel, tu však zatím nemá. Jindra spí na staré posteli, která se rozpadá a je proleželá. Rád bych mu pořídil novou postel, bohužel na ni však nemám peníze. Pracoval jsem jako zedník, po prodělaném infarktu jsou však mé pracovní možnosti dost omezené. Proto vám budu nesmírně vděčný za jakoukoli pomoc.

Jediné, co si teď opravdu přeji, je to, aby byli moji chlapci šťastní. A do konce svého života se budu snažit jim vynahradit vše zlé, co je kvůli mně potkalo.