Můj účet
Obědy školákům
Letní tábor pro hendikepovanou Rézinku
letní dětský tábor Mrákotín 2018 a hygienické potřeby na tábor (jednorázové pleny, inkontinenční podložky a vlhčené ubrousky)
Milena Nová
organizační a projektový pracovník Dětského centra Srdíčko
Komentář patronaRézinka je mírně retardovaná dívka, plně však vnímá a komunikuje s lidmi, které má ráda. Je to milé děvče a mám ji moc ráda. Žije v perfektní, i když osudem zkoušené rodině. Má ale skvělé zázemí, obětavou a milující maminku, která pro ni udělá vše. Často Rézince připravuje víkendy plné her, a to všechno pro to, aby se Rézinka dále vyvíjela. Po finanční stránce to má rodina těžké, protože tatínek je velmi nemocný (Crohnova nemoc, je po transplantaci jater po karcinomu) a nemůže pracovat. Přesto mu byl odebrán invalidní důchod (proti této nespravedlnosti hodláme bojovat). Rodiče však přes všechny těžkosti bojují za rovnoprávné zařazení svého dítěte do života. Práce dobrovolníka na ozdravném táboře je i jistou formou oběti maminky, která chce svému dítěti dopřát změnu prostředí a dát mu možnost být ve společnosti sobě rovných dětí. Rézince je ale potřeba tento tábor zaplatit, což si maminka nemůže dovolit. Pomozme jim.
Společně jsme vybrali
celou částku
9,042
Kč
Děkujeme všem!
Příběh, jak ho napsal osud
Těhotenství s Rézinkou probíhalo celkem v pořádku. S manželem jsme se na ni moc těšili, byla naším vytouženým miminkem. Když nastal termín porodu, Rézince se na svět moc nechtělo. V nemocnici jsem tak strávila tři dlouhé a bolestivé dny, na jejichž konci se přirozenou cestou narodila Rézinka. A potom začalo naše trápení.
Ihned po porodu museli lékaři moji holčičku křísit. Později jsem se dozvěděla, že Rézinka byla v úplně zkažené plodové vodě. V důsledku toho je moje dcerka postižená. Mnohokrát jsem se ptala, kde se stala chyba. Jestli to byly ony tři dny plné bolesti, kdy se lékaři nemohli shodnout na tom, jestli mám rodit přirozenou cestou nebo císařským řezem. I když mi mnozí radili, abych vše řešila soudní cestou, neudělala jsem to. Měla jsem svoje vymodlené děťátko a chtěla jsem klid.
Rézinka má nyní diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnu. Poctivě spolu cvičíme Vojtovu metodu, jezdíme do lázní a na rehabilitace. Rézinku také postihl velký epileptický záchvat, kdy musela být v bezvědomí převezena do nemocnice. Naštěstí jí zabrala antiepileptika, takže doufám, že už to bude dobré. Teď nás čeká operace kyčlí, na kterou už dva roky čekáme. Rézinka se pohybuje zejména v kočárku, ale pár krůčků už také zvládne.
Přesto všechno je úžasná a je mojí radostí. Kdysi jsem si slíbila, že udělám všechno proto to, abych jí byla nablízku a udělala ji šťastnou. A hodlám to dodržet.
Rézinka nyní chodí do 5. třídy speciální základní školy, kde je neskutečně šťastná a skvěle prospívá. Ve škole jsou úžasné děti a nejskvělejší učitelky na světě. Společně pak jezdíme na tábory pro hendikepované děti. Já tam působím jako dobrovolník (starám se o jedno autistické děvčátko) a Rézinka tam má také svého asistenta. Tento tábor však něco stojí a já v tuto chvíli nemám dostatek finančních prostředků na to, abych ho Rézince zaplatila. Nedávno totiž onemocněl můj manžel, takže bojujeme doslova „o přežití“. I když jsem se naučila hospodařit s málem a pro sebe nic nechtít, na tábor mi peníze nezbývají.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
