Lucince na hipoterapii

Lucinka se narodila pár dní před Vánoci roku 2011. Bylo to naše krásné miminko, které přišlo na svět pěkně v termínu. Krátce po porodu však prodělala dětskou žloutenku a dětskou mozkovou obrnu. Moc jsme nevěděli, co se vlastně bude dít dál, jak se to u naší Lucinky projeví. Věřili jsme ale, že to nebude tak zlé. Lékaři nám později řekli, že Lucinku čekají problémy s nožkami. Nebylo jednoduché to poslouchat, ale řekli jsme si, že to zvládneme. Když měla Lucinka rok, poslali nás do Jánských Lázní. Tam jsme se dozvěděli, že má naše holčička svalovou hypotonii.

A pak od nás najednou odešla Lucinky maminka. Zdůvodnila to tím, že se nezvládne starat o takto nemocné dítě. Už od podzimu roku 2012 se o své děti vůbec nezajímá. Nevídá je, dárky k Vánocům ani narozeninám jim neposílá. A tak jsme s Lucinkou a jejím devítiletým bráškou Jirkou zůstali sami. Jirka je ale naprosto úžasný a moc mi s Lucinkou pomáhá. Často jí ukazuje, jak má co dělat, a ona ho hezky napodobuje. Učí se, jak stavět kostky, jak si hrát s míčem apod.

Pro Lucinku je většina běžných činností dost náročných. Některé svaly v těle jí totiž nefungují tak, jak by měly. Od svých 4 let, kdy poprvé dostala epileptický záchvat, se také pere s epilepsií a má diagnostikovanou středně těžkou mentální retardaci. Moje holčička zatím nemluví, ale ve školce ji učí komunikovat tzv. AAK metodou, kdy se řeč převádí do znaků. A to je výborné.

Už od malička spolu jezdíme jednou za rok do lázní, pravidelně navštěvujeme také neurologii. Nyní bychom rádi zkusili hiporehabilitaci, která Lucince pomůže k lepšímu držení těla a ke zpevnění svalů. Díky jízdě na koni se také naučí lépe vnímat pohyb. Pro mě je ale financování takové rehabilitace příliš nákladné. Proto prosím o pomoc.