Marečkovi na intenzivní rehabilitační pobyt

Tříletý Mareček se nám narodil s centrálním hypotonickým syndromem (projevuje se svalovou ochablostí) a výraznou psychomotorickou retardací. První rok jeho života však probíhal téměř bez problémů. Prodělal sice novorozeneckou žloutenku, to ale není nic neobvyklého. V období kolem jeho prvních narozenin se všechno změnilo. Věděli jsme, že Mareček zaostává za stejně starými dětmi, netušili jsme však, že je to tak zlé.

S manželem nejsme zvyklí něco vzdávat, takže jsme okamžitě věděli, že uděláme všechno pro to, aby se Marečkův stav zlepšil. Vrhli jsme se po hlavě do cvičení a rehabilitování, řídili se radami lékařů a fyzioterapeutů. I přes všechnu naši snahu ale Marečka jeho oslabené tělo nechce pořádně poslouchat. Vzhledem k jeho mentálnímu postižení je pro nás také obtížné identifikovat, co ho trápí. Občas na něm vidíme, že se mu něco děje, kvůli jeho omezeným komunikačním schopnostem nám to ale není schopen říct. Někdy se na nás kvůli našemu „dlouhému vedení“ dokonce zlobí.

Mentálně se Mareček zatím příliš neposunuje. Rozumově je na úrovni desetiměsíčního dítěte, nosí plenky a nepoznává své nejbližší. Pokud ale jde o jeho motoriku, tam se pomalu a jistě dostavují první úspěchy. Díky intenzivním rehabilitacím se už dokáže s oporou postavit a hezky obejít nábytek. Lékaři jsou optimističtí a říkají nám, že pokud v rehabilitování nepolevíme, bude Mareček schopen samostatné chůze.

Problém je ale v tom, že nejúčinnější rehabilitační pobyty nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Výborné zkušenosti máme s rehabilitacemi v Sanatoriích Klimkovice, bohužel už si je z finančních důvodů nemůžeme dovolit. A proto se obracíme s žádostí o pomoc na vás.

Díky vašemu finančnímu příspěvku by se Mareček jednou mohl procházet u dědy na zahradě mezi slepicemi, králíky a holuby, kde se cítí nejlépe. A pro nás, jeho rodiče, by to byl splněný sen.