Maxík potřebuje nový invalidní vozík

Maxík přišel na svět v lednu roku 2010. Těhotenství probíhalo v pořádku, porod byl bezproblémový a první měsíce jeho života byly zalité sluncem. Vyzbrojena informacemi o tom, jak se má dítě vyvíjet, jsem si říkala, jak šikovný můj Maxík je a jak všechno probíhá přesně podle tabulek. Kolem 4. měsíce jsem ale najednou měla pocit, že něco není v pořádku. Zdálo se mi totiž, že se moc nehýbe. Uklidňovala jsem se tím, že je každé dítě jiné, přesto jsem s ním šla k dětskému lékaři. Ten mě s ním okamžitě poslal na neurologii, odkud putoval rovnou na magnetickou rezonanci.

Výsledek vyšetření mě šokoval. Maxíkovy potíže s motorikou totiž způsobila dětská mozková obrna. Okamžitě jsem začala zjišťovat, co všechno můžu udělat pro to, aby se jeho pohybové schopnosti navzdory této poruše zlepšily. Začala jsem s ním rehabilitovat, pravidelně jezdíme na hipoterapie a do lázní. Moc rád je také ve vodě, proto chodíme často plavat. Plavání mu navíc pomáhá se zotavováním se po operaci Achillových šlach, kterou podstoupil v loňském roce.

Maxík dnes chodí do 1. třídy speciální školy a moc se mu tam líbí. Mezi dětmi je rád. Sice si s nimi nepopovídá, protože nemluví, děti si ale rozumí i beze slov. Pokud jde o jeho motorickou stránku, zvládne s pomocí pár nejistých krůčků. Náš rekord je 200 ujitých metrů, raději se však pohybuje po kolenou. Na delší úseky používáme vozík, který už je ale Maxíkovi malý. Ráda bych mu proto pořídila mechanický vozík. Ptala jsem se na to v pojišťovně, kde mi řekli, že na vozík bude mít Maxík nárok až za několik let. Já už ale čekat nemůžu. Bez vozíku se nikam nedostaneme. Proto jsem se rozhodla požádat o pomoc vás. Část ceny vozíku (20 000 korun) nám byla přislíbena Kontem bariéry.