Rodinu znám více než 10 let a snažím se ji podporovat, jak jen mohu. Dvojčatům Míše s Káťou občas pomáhám s přípravou do školy, když si maminka není jistá, jak jim přiblížit a vysvětlit učivo. Poznal jsem už řadu rodin a lidí, zažil jsem spoustu příběhů a trápení. Mnoho lidí to vzdalo, rezignovalo, uteklo od problému. To ale není případ maminky dvojčat. Ta s pomocí lékařů překonala a porazila závažnou nemoc, která sužovala její dcerku Kačku. Do toho navíc řešila Míšinu hluchotu. Míša má dnes voperovaný kochleární implantát, který jí umožňuje normálně žít. Teď ale potřebuje nový zvukový procesor, který jí z velké části musí financovat maminka. Ta si ale tak obrovský výdaj nemůže dovolit. Proto společně žádáme o pomoc vás.
Společně jsme vybrali
celou částku
57,883
Kč
Děkujeme všem!
Příběh Míši, která se narodila s oboustrannou hluchotou
Dvojčata Míša s Kačkou se narodila v únoru roku 2006. Věděla jsem, že na ně budu sama, a byla jsem přesvědčená o tom, že to zvládnu. Když jsem ale ležela v porodnici a viděla zástupy tatínků, kteří se byli podívat na své děti, bylo mi to strašně líto. Rozplakala jsem se, pak mi ale moje maminka řekla: „Nebul, vždyť máš dvě krásné a zdravé děti.“ To ještě nikdo nevěděl, co všechno nás v životě čeká.
Když měla Míša 4 měsíce, přišel za mnou můj bratr s tím, že Míša neslyší. Nejprve jsem se urazila a přesvědčovala ho, že Míša samozřejmě slyší, jen ji teď nejspíš nezajímá, co se děje okolo. Jenže potom pustil v telefonu hodně nahlas hudbu, přišel k Míše, která k nám seděla zády, a dal jí ho k uchu. A Míša na to vůbec nezareagovala.
Následovalo mnoho vyšetření, na jejichž konci byla diagnóza oboustranné hluchoty. V tu chvíli se mi zhroutil svět, vůbec jsem se s tím nedokázala vyrovnat. Trošku jsem se uklidnila až v momentě, kdy mi lékaři řekli o kochleárním implantátu, který by Míše mohl vrátit sluch. Implantát jí byl voperován ve dvou a půl letech, a když jsem uviděla výraz v její tváři, když se poprvé otočila za zvukem, bylo to jako dar z nebes.
Ve stejné době byla v nemocnici i moje druhá dcerka Kačka. Zdálo se mi, že má větší bříško, tak jsem poprosila babičku, jestli by ji nevzala k lékaři, zatímco budu s Míšou v nemocnici. To, co se dělo potom, byla noční můra. Babička mi vyděšeně zavolala, že má Kačka zhoubný nádor a musí na operaci. Ve srovnání s operací, chemoterapií a nekonečným pobytem na onkologii se Míšina hluchota najednou zdála jako malichernost. Kačka byla naštěstí moc statečná a nakonec to všechno zvládla.
Od té doby už uplynulo 10 let a jsem ráda, že jsou holky relativně zdravé. Míša začala navštěvovat školu pro sluchově postižené, kde má skvělé kamarády i učitele. Díky kochleárnímu implantátu může žít normální život slyšících, a to je pro ni ten nejkrásnější dar. Implantát, respektive jeho zvukový procesor, se však nedávno rozbil a opravit už bohužel nejde. Máme sice nárok na jeho výměnu, stále však musíme doplatit 57 883 korun, které bohužel nemám. Míša zatím používá vypůjčený zvukový procesor, ten ale bude muset v brzké době vrátit. Proto vás prosím o finanční příspěvek na nový, který Míše sama pořídit nemohu.