společně za
lepší dětství

Znáte dítě, které potřebuje pomoci?
Přidejte jeho příběh.

+
Moje zóna

Na taneční a výtvarný kroužek pro Emu

Přispívali jste na

zápisné na taneční a výtvarný kroužek

Mgr. Eva Chalupníková Doležalová
Patron příběhu

Mgr. Eva Chalupníková Doležalová

Vedoucí intervenčního centra Karlovarského kraje

Komentář patrona

Emu jsem poznala v roce 2015, kdy její maminka vyhledala pomoc našeho intervenčního centra. Od té doby spolupracuji s jejich rodinou v naší poradně pro osoby ohrožené domácím násilím. Ráda bych jim touto cestou pomohla v těžké finanční situaci.

Společně jsme vybrali
celou částku 800 Kč

Děkujeme všem!

Sdílet příběh:

Více radosti v životě pro šikovnou Emičku

Ema žije se svou maminkou a dvěma sourozenci. Před dvěma lety utekli od otce nejmladšího bráchy Jiříka, který mamku bil a dětem nadával. Následoval několikaměsíční pobyt v azylovém domě, který Ema těžce nesla, styděla se. Naštěstí se ale mamce brzo podařilo najít byt, který byl pro ně vhodný. Jenže tu mohli být jen jeden rok, neprodloužili jim nájemní smlouvu. Přestěhovali se tedy podnájmu, v němž bydlí i dnes. Všichni čtyři obývají jediný pokoj. Kuchyň a koupelnu sdílejí s dalšími nájemníky. Nikdo z rodiny tak nemá žádné soukromí.

Ema je velmi temperamentní a komunikativní holčička, která nemá problém navazovat kontakty s dětmi. To se jí ale zrovna ve škole moc nedaří, neboť spolužáci vědí, že jsou doma „chudí“. Nemá značkové oblečení, většinou se nemůže účastnit společných výletů ani školy v přírodě. Maminka nechce, aby si vodila spolužáky domů na návštěvu, protože mají jenom jeden pokoj. Moc se neučí, i tak má ale ve škole skoro samé jedničky. Je také velmi manuálně zručná a tvořivá. Velmi ráda poslouchá hudbu a tančí.

Mezi sourozenci nemá Ema úplně lehkou pozici. Starší brácha Kuba jí pořád bere jako malou holku a někdy má tendence ji vychovávat, s malým bráškou Jiříkem, který má lehkou formu Downova syndromu, to Ema taky nemá jednoduché. Navzájem si berou hračky, perou se, mamka pak většinou zlobí na ni, že je větší a má bráškovi raději všechno dovolit. Někdy by potřebovala mít něco jen sama pro sebe – ať už pozornost mamky, nějakou hračku nebo jinou zábavu, o kterou by se s nikým v rodině nemusela dělit. Taky by si někdy chtěla sama něco malého koupit, nebo jít do cukrárny, ale zatím to nejde.

K tátovi, který má již dlouho novou rodinu a žije s dětmi své partnerky, téměř nejezdí – táta Emu nezve. Letos o prázdninách k němu moc chtěla alespoň na týden, což se po naléhání mamky na tátu povedlo, ale nakonec to nedopadlo moc dobře. Děti tátovy partnerky Emu hned v prvních dnech při potyčce zranily, a tak chtěla jet už třetí den z návštěvy táty domů.

Emu (i jejího brášku Jakuba) jsem se jako patronka rozhodla podporovat z několika důvodů: oba dva, stejně jako jejich maminka, mají za sebou mnoho špatného. Přesto se každý den rvou se svým osudem! Nečekají, že někdo přijde a zachrání je. Sami se aktivně snaží všechny nesnáze řešit. Všechny děti včetně Emy vychovává jejich maminka dost přísně. Snaží se, aby z nich vyrostli slušní lidé, kteří už nyní, přes svoje nesnáze, umí pomáhat někomu jinému, kdo pomoc potřebuje. Pomůžete Emě nyní vy a přispějete jí na výtvarný a taneční kroužek?

Na pomoc dětem putuje vždy 100 %
částky, kterou darujete.

Vždy vám pošleme zprávu, až dar předáme dítěti.

Aktuálně čekají na vaši pomoc

Vyberte kraj na mapě