Můj účet
Neurosenzorické rehabilitace pro bojovníka Šimonka
Zdravotní pomoc
Se Šimonkem a jeho rodinou jsem začala v rámci rané péče spolupracovat přibližně před rokem. Když jsem se s nimi poprvé potkala, viděla jsem usměvavého a zvídavého chlapečka, který je však limitován svým zdravotním znevýhodněním – nepopovídá si se mnou, neřekne mi, co se mu líbí či nelíbí, co by chtěl dělat, neumí si hrát s hračkami, neudrží pozornost při aktivitě a stále odbíhá k oknu nebo ke dveřím, protože chce jít ven. Také jsem viděla milující, avšak unavené rodiče, kteří dělají vše, co je v jejich silách, aby Šimonka podpořili v jeho rozvoji. Každodenní péče o Šimonka je totiž velmi náročná, vyžaduje nepřetržitou pozornost rodičů s minimem prostoru pro odpočinek.
Během uplynulého roku všichni okolo Šimonka pracovali na tom, aby se mohl co nejvíce rozvíjet, zklidňovat, zlepšovat ve věcech, které umí, pracovat na nových dovednostech, a také, aby si uměl hrát. Díky kombinaci veškeré péče, které se chlapci dostává (ať už se strany rodičů či širší rodiny, školky, sociálních či zdravotních služeb), u něj můžeme nyní pozorovat pokroky a posuny, které ač se na první laický pohled zdají nevýznamné, pro Šimonka a jeho rodinu mají obrovský význam a ovlivňují každý jejich společný den.
Šimonek se naučil alespoň částečně používat komunikační karty, díky kterým si dokáže vybrat (co by chtěl dělat, co by si dal k jídlu). Zlepšila se také Šimonkova pozornost, vydrží si alespoň malou chvíli hrát s hračkou. Zmírnily se projevy vzteku, jejichž řešení bylo zejména pro maminku velmi náročné. To je jen část z věcí, které se změnily, stále je však spousta oblastí, na kterých je třeba s chlapcem dále pracovat a rozvíjet.
Věřím, že intenzivní neurosenzorické terapie mohou výrazně pomoci k dalšímu rozvoji Šimonka, a tím ke zlepšení života jeho, i celé rodiny!
Celou částku se sice nepodařilo vybrat, s rodinou dítěte jsme ale našli způsob, jak za vybranou částku 600 Kč pořídit alespoň část daru. Děkujeme všem!
Rehabilitace pomohou ke zlepšení života Šimonka i jeho rodiny
Šimonek nejraději tráví čas venku. Má rád děti, takže je moc spokojený v logopedické školce, kterou navštěvuje - má tam skvělé paní učitelky a asistentku.
Jsme 3členná rodina. V srpnu roku 2016 se nám narodil syn Šimon, u kterého se v 7 měsících objevily epileptické záchvaty, kvůli nimž jsme byli hospitalizováni. Během 14denní hospitalizace jsme se dozvěděli krutou diagnózu - Tuberózní skleróza. Tato diagnóza je specifická v tom, že u každého probíhá jinak, typický je ale růst nezhoubných nádorů různě po těle. Šimonek má nález na mozku, na srdci, na očích a na kůži. K epilepsii přibyly další diagnózy - těžké mentální postižení, ADHD, syn má také autistické projevy, agresivní sklony, nemluví, je na plenách. Péče o Šimonka je velmi náročná, takže jsem se po rodičovské dovolené ani nemohla vrátit zpět naplno do práce, mám jen 0,3 úvazek - více situace nedovoluje.
Šimonek má opožděný psychomotorický vývoj, ve 4,5 letech odpovídá 1,5letému dítěti, nemluví, nedorozumí se, proto bývá velmi často naštvaný a má i agresivní sklony, které si vybíjí především na mně, na matce. Šimi je rád s dětmi, bohužel se často stává, že děti v jeho přítomnosti nechtějí být a odstrkují ho, protože je jiný.
Dozvěděli jsme se o neurosenzorických rehabilitacích ve Verheul centru, které by Šimonkovi pomohly být soběstačnější, lépe zvládat sociální kontakty a celkově lépe komunikovat. Počítáme i s dalším rozvojem po všech stránkách. Po vstupní konzultaci nám byla doporučena pro začátek 4týdenní intenzivní terapie, při které Šimonek bude v terapii 4 hodiny denně. Terapie je však velmi nákladná a pojišťovny ji neproplácejí. Proto jsem se rozhodli touto cestou požádat Patrona dětí o pomoc. Od srdce děkujeme všem dárcům.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
