Můj účet
Obědy školákům
Ondrovi na rehabilitace, které ho postaví na nohy
Zdravotní pomoc Přispívali jste na intenzivní třítýdenní rehabilitační program; dar zajišťuje ARCADA NeuroMedical Center
Ondrášek navštěvuje naši mateřskou školu spolu s dalšími devíti dětmi a já jsem jeho třídní učitelka. Jedná se o třídu, která vzdělává děti ve věku 3-7 let s různým zdravotním postižením (poruchy autistického spektra, ADHD apod.). Ondrášek je dítě s tělesným postižením a je plně odkázán na pomoc druhé osoby. Ondráška musíme krmit (a to je pro jeho malé kousací schopnosti velmi náročné) a je celodenně na plenkách. Rodiče nám zapůjčili vertikalizační stojan, který denně využíváme a který Ondrovi umožňuje trávit čas ve vzpřímené poloze. Součástí tohoto stojanu je i pracovní deska, kterou hojně využíváme pro výtvarné činnosti, pro manipulaci s předměty, pro výuky i pro hru. Ondrášek je milý a usměvavý chlapec, který je pro svou pozitivní povahu oblíbený u dospělých i dětí. Rodiče s naší mateřskou školou intenzivně spolupracují a navzájem si radíme. Oba rodiče Ondru vodí do školky, kde ho společně i vyzvedávají – jsou velmi obětaví. Ondrášek pravidelně dochází na rehabilitace, navštěvuje klinického logopeda a speciálně pedagogické centrum, které s naší školkou úzce spolupracuje. Protože je ale péče o postiženého Ondru náročná nejen psychicky a fyzicky, ale také finančně, nezbývají v tuto chvíli peníze na intenzivní rehabilitace. Ty ale Ondráškovi hodně pomáhají a rodiče jej o ně nechtějí připravit.
Společně jsme vybrali
celou částku
35,000
Kč
Děkujeme všem!
Příběh Ondry, který ze všech sil bojuje s nepřízní osudu
Čtyřletý Ondrášek se narodil s cytomegalovirem, kterým jsem onemocněla v těhotenství. U zdravých lidí se tento vir ani nemusí projevit, pokud jím však onemocní těhotná žena, děťátku to způsobí nenapravitelné škody. Pár hodin po svém příchodu na svět tak Ondráškovi na zádech naskákaly petechie (drobná tečkovitá krvácení). Šest týdnů ležel v nemocnici, léky mu podávali hadičkou připojenou k nožce. Na infekčním oddělení nám však řekli, že viru v jeho těle není tolik a že by měl být časem v pořádku.
Když měl Ondra pět měsíců, začali jsme cvičit dle Vojtovy metody. Ondrášek pohybově hodně zaostával a my jsme věřili, že mu cvičení pomůže. Po téměř dvou letech cvičení se ale žádné pokroky nedostavily. Stále byl jako hadrová panenka, neudržel hlavičku. Jediné, co dokázal, bylo občasné přetočení se na bříško a zpátky. Následovalo tak vyšetření na magnetické rezonanci, na jejímž základě byla Ondráškovi diagnostikována centrální kvadruparéza (postižení všech čtyř končetin) a hypotonie (svalová ochablost). Všechno cvičení je prý zbytečné, Ondra bude po celý život jenom ležet.
S tímto verdiktem jsme se nehodlali smířit a navštívili jsme jinou lékařku. A ta byla naprosto úžasná. Doporučila nám skvělé, byť placené rehabilitace, díky kterým nám v průběhu dvou let Ondra hodně zesílil. Dnes krásně drží hlavičku, sám si skoro sedne a pohybuje se v chodítku, i když to vydrží jen chvilku. Zatím je sice stále odkázán na naši celodenní péči (musím ho krmit, oblékat a přebalovat), ale věřím, že se to časem zlepší.
Fyzioterapeuti tvrdí, že má Ondrášek na to, aby sám chodil. Proto také dvakrát do roka podstupuje intenzivní rehabilitace, po kterých vždy zesílí. Do poslední chvíle ale většinou nevíme, jestli na ně budeme mít dost peněz. A protože se blíží čas, kdy by měl Ondra absolvovat další intenzivní rehabilitační program, obrátili jsme se na Patrona dětí s prosbou o pomoc s jeho financováním. V současné době na něj totiž v rodinné rozpočtu nemáme peníze.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
