Otíkovi na školní družinu

Sedmiletý Otík v září s velkým nadšením nastoupil do 1. třídy. Už si tam našel spoustu kamarádů, takže věřím, že mu jeho nadšení vydrží.

Otík si doposud procházel moc ošklivým dětstvím. Jeho otec mi ubližoval, bil mě i před mými 4 dětmi. Za své jednání byl odsouzen, ale vyvázl z toho s pouhou podmínkou. S Otíkem a jeho sourozenci bydlíme v sociálním bytě, ze kterého bychom se časem rádi odstěhovali. Poté, co nás tam jejich otec párkrát „navštívil“ a vykopával dveře, na nás sousedé koukají jako na ty nejhorší. Navíc bychom chtěli žít někde, kde nás ten člověk nenajde. Nemůžeme se přece do konce života bát. Bohužel jsem zatím nenarazila na volný byt, který bych si mohla dovolit.

Protože nemám rodinu, která by mi mohla pomoci, musím všechno zvládat sama. Nejmladší syn, téměř čtyřletý Tomášek, je navíc postižený (trpí mikrocefalií), takže je náš rozpočet zatížen ještě o náklady na jeho léčbu. I když pobírám příspěvek na péči o něj, peněz máme pořád žalostně málo.

A proč to všechno vyprávím? Bohužel jsem se ocitla v situaci, kdy nemůžu Otíkovi zaplatit školní družinu. Družina je pro nás ale velmi důležitá, protože v době, kdy Otík končí ve škole, jsem s nejmladším synem na rehabilitacích. Otíka tak nestíhám ze školy vyzvednout. Družina na celý školní rok stojí 2 000 korun. Vím, že pro někoho je takový výdaj nepatrný, pro mě je to však suma, kterou si nemohu dovolit. Proto prosím o pomoc.