notebook; dar zajišťuje MALL.CZ
Nicolase znám ze základní školy, kde pracuji jako asistent pedagoga. Nicolas je hodný, přátelský chlapec, žije s rodiči a bratrem. Je upoután na invalidní vozík, ale nebylo tomu tak vždycky. V říjnu roku 2015 u něj došlo k míšní ischemii a ze zdravého kluka se stal vozíčkář. Nicolas je bojovník, který se nevzdává. Bojuje se svojí nemocí, ve škole má samé jedničky, poctivě rehabilituje, a ještě se stíhá smát :-) Věří, že se zase postaví na nohy. A my všichni věříme s ním!
Nicolas je často nemocný, a aby stíhal dopisovat sešity a dělat úkoly, posílám mu všechny materiály na maminčin mobilní telefon. Nicovi by se tudíž moc hodil počítač.
Společně jsme vybrali
celou částku
9,680
Kč
Děkujeme všem!
Povím vám, jak to se mnou bylo...
Chodil jsem – nechodím, běhal jsem – neběhám, skákal jsem – neskáču. Jmenuji se Niky a je mi 12 let. Z plného zdraví jsem vážně onemocněl a nyní jsem odkázán na invalidní vozík a pomoc rodiny. Chci zase chodit do školy, běhat s kamarády a skákat na své trampolíně!
Osudný den, na který nikdy nezapomenu, byl 8.10.2015. Přijel jsem po škole s mamkou domů, bolely mě nohy a chtělo se mi stále na záchod, ale nešlo mi to… Nakonec jsem na záchodě spadl na kolena a volal o pomoc. V tu chvíli přiběhla mamka, ale to už jsem nemohl hýbat nohama. Všechno proběhlo neuvěřitelně rychle. Cestou do nemocnice mě už nic nebolelo, protože jsem přestal cítit nohy úplně. Byl jsem z toho vyděšený a naši také, protože nikdo netušil, co se mi vlastně stalo. Lékaři nám později vysvětlili toto: přestala se mi prokrvovat část míchy na úrovni hrudní a bederní páteře. Následkem toho mi ochrnuly nohy a mám problémy s vyprazdňováním. Přestože se zvládnu postavit na nohy, zatím nejsem schopen samostatné chůze a jsem na vozíčku. Nohy mám teď ochrnuté od kotníků dolů. S nemocí se snažím bojovat, cvičím doma i v rehabilitačních centrech.
Chodím do 7. třídy, prospěch mám s vyznamenáním. Protože teď nechodím tak často do školy, učitelé a kamarádi mi posílají pracovní listy a výpisky na maminčin mobil. Potřeboval bych svůj počítač, abych na něm mohl dělat úkoly a posílat je zase zpátky do školy. Navíc mám už od 3. třídy informatiku a doma nemůžu trénovat, protože náš počítač je už hodně starý, z bazaru, a na některé programy nestačí. Rodiče vydají teď hodně peněz za různé rehabilitace a je jasné, že moje zdraví je důležitější než počítač. Mě by ale dost zjednodušil učení do školy. Chystám se na gymnázium, nechci ztratit čas. S rodiči jsme se dohodli, že poprosíme o pomoc Patrona dětí. Ani nevíte, jak moc bych byl rád.