Postel, psací stůl a židle pro Iziho

S Izaiášem spolupracuji už třetím rokem v rámci našeho nízkoprahového zařízení Klub ON LINE. Od první chvíle mne zaujal svou upřímností, smyslem pro humor a chutí něco změnit, dokázat. Naše společné začátky byly spojené s navazováním vztahu a budováním důvěry. Izi k nám nejprve chodil hrát stolní fotbálek a badminton, později jsem mu pomáhala s tvořením referátů, které pro něj byly obtížné. Doma se mu pomoci nedostalo, navíc nemá počítač, takže tehdy ani neuměl pracovat s potřebnými programy. S Izim jsme také trávili mnoho času povídáním o jeho zdravotním stavu, který mu způsoboval výrazné problémy ve škole i mimo ni. Izi trpí ADHD a úzkostnými stavy, při kterých nevychází z domu, prožívá také obavy ze smrti. Nedůvěřuje jiným lidem, a tak se bezpečný prostor nabídnutý naším zařízením stal důležitým aspektem při řešení různých situací. Otevírali jsme spolu témata jako potíže ve škole nebo problémy spojené s partou lidí, v jejíž společnosti se pohyboval. Jeho dysfunkční vztah s matkou totiž vedl k trávení nocí na ulici, přespávání u kamarádů, hladovění, zhoršenému prospěchu ve škole. Nejhorší ze všeho je ale nezájem matky o jeho výchovu. V rámci hledání řešení jeho krizové rodinné situace jsme pracovali s možností, že by Izi žil u jiného člena rodiny. V letošním dubnu tak proběhlo několik soudních jednání a nakonec bylo rozhodnuto, že Izaiáš bude u babičky, která se stala jeho poručnicí. Každý rozhovor s ním pro mne znamená víru v lidskou sílu a chuť, neboť i přes nelehkou životní cestu je Izi snaživý, dobrý člověk. U babičky se mu dostává lásky a pomoci, finančně na tom ale nejsou dobře. Veškeré babiččiny příjmy jdou na platbu nájmu a nakoupení potravin. Takže i když má teď Izi vlastní pokoj, spí v něm na matraci na zemi. Nemá ani stůl a židli, protože babička na potřebný nábytek nemá peníze. A protože chce, aby se její vnuk v novém domově cítil dobře a v bezpečí, rozhodla se požádat Patrona dětí o pomoc právě s pořízením postele, psacího stolu a židle.