Školní pomůcky, povinné školní a třídní poplatky a poplatky za družinu
Maminku Ludmilu i její 3 syny jsem poznala během natáčení dokumentu pro projekt Šance dětem. Viděla jsem na vlastní oči jejich těžkou sociální situaci, ale také obrovskou sílu všech čtyř se s nepřízní osudu poprat a zvládnout ji se ctí. Navíc s pokorou a tahem na branku. I když jim síla nechybí, myslím si, že si zaslouží, aby jim mohlo být alespoň částečně v něčem ulehčeno, aby mohli tu sílu opřít i do něčeho radostného!
Společně jsme vybrali
celou částku
2,822
Kč
Děkujeme všem!
Pomoc pro maminku tří kluků, která statečně bojuje s nedostatkem peněz.
Žili jsme společně s mým mužem a našimi třemi syny Kubou, Antonínem a Alešem v Karviné. Jejich táta nás ale v roce 2014 opustil. Zůstala jsem na kluky sama, ale vždycky jsem se snažila, aby naši situaci brali co možná nejméně bolestivě.
Věděla jsem, že vztah s mužem už srovnat nelze. Chtěla jsem s chlapci začít nový život, začala jsem tak hledat nějaké místo, kam bychom se mohli přestěhovat. Na nové bydlení jsem měla dva požadavky – aby nebylo drahé a bylo zařízené. Našla jsem vyhovující pronájem v Ústí nad Labem, tak jsme se přestěhovali. Bylo to náročné období. Abych splatila půjčku, kterou jsem si kvůli stěhování musela vzít, měla jsem šest různých pracovních dohod, bohužel nevalně placených. Pracovala jsem téměř do úmoru. I přesto, že mi v peněžence často nezbývalo víc než pár drobných a doma nebylo žádné jídlo, odmítala jsem si zoufat.
Naštěstí je tohle období už je za námi. Teď mám práci jen jednu, a i když se jedná o práci v call centru, o které se ne všichni s nadšením vyjadřují, já jsem za ni velmi vděčná.
V prvním nájmu jsme bydleli zhruba dva roky. Majitelka bytu se ho pak rozhodla prodat a nám nájem skončil. Usmálo se na nás ale štěstí. Město nám na základě mojí žádosti přidělilo byt 2+1. Rádi jsme se do něj nastěhovali, i když v bytě v prvních dnech nebyla ještě elektřina (přívod energie předchozím nájemníkům odstřihli) a nešlo topení. V bytě nebylo navíc žádné vybavení, dokonce ani postel. Jako zázrakem, aniž bych o to někoho žádala, jsme veškeré vybavení do bytu dostali darem během několika dní od laskavých lidí. Vypadá to, jakoby to spadlo z nebe, ale já vím, že to není jen tak. Velmi si každé pomoci lidí s dobrým srdcem vážím.
Synům je nyní 6, 9 a 12 let. Jsou to hodní, milí chlapci, kteří se rádi učí. Jsme věřící rodina, chodíme pravidelně do kostela, kde kluci také ministrují. Navštěvují náboženství, chodí do skautského oddílu a Misijního klubka. Od letoška bude Alešek chodit na florbal a Antonínek do keramického kroužku. Jejich otec na ně platí výživné, i tak klukům ale nemůžu dopřát všechno, co potřebují. S penězi, které vydělám, tak tak vyžijeme.
Pokud se rozhodnete nás podpořit, váš dar poputuje na školní pomůcky pro kluky, povinné školní a třídní poplatky a poplatky za družinu. Děkujeme všem dobrým lidem za pomoc!