Můj účet
Obědy školákům
Psací stůl a židle pro Víťu
Školné a stravné
Do Víťovy rodiny docházím jako terénní sociální pracovnice v rámci projektu Podpora rozvoje rodičovských kompetencí, který organizuje Krajský úřad Moravskoslezského kraje jako intenzivní podporu pro rodiny, jež jsou v evidenci orgánu sociálně – právní ochrany dětí. Víťa žije s rodiči a dalšími devíti sourozenci v jedné ze sociálně vyloučených lokalit. Zde bydlí v bytě 1+1, kde je velmi vysoké nájemné. Víťa je stejně jako jeden z jeho sourozenců mentálně postižený, což vyžaduje zvýšenou péči obou rodičů. Navštěvuje speciální třídu, ve škole má asistenta. Protože je v rodině hodně dětí, domluvili se rodiče se školou, že po vyučování bude Víťa v družině psát úkoly a doučovat se. Ne vždy to však všechno stihne, úkoly pak dopisuje doma, a to má maminka co dělat, aby dohlédla na Víťu a zároveň plnila potřeby dalších sourozenců. Doma si Víťa píše úkoly na pohovce u konferenčního stolu. To však není zrovna ideální. Když má například psát úkol z českého jazyka, není možné, aby jej napsal úhledně, a to vzhledem k nesprávnému sezení. Rodiče o Víťu i jeho sourozence pečují dobře, v rámci výše zmíněného projektu spolupracují ukázkově. Společně pracujeme na zlepšení bydlení a především na lepším přístupu Víti i sourozenců ke vzdělávání. Věřím, že pořízení psacího stolu a židle Víťu motivuje k tomu, aby své úkoly dělal pečlivěji a s větším klidem.
Společně jsme vybrali
celou částku
2,506
Kč
Děkujeme všem!
Maminka vypráví příběh svého mentálně postiženého syna
S manželem jsme spolu 24 let a dohromady máme 10 dětí. Dvě z nich jsou bohužel mentálně postižené. Abych zvládla péči o děti i domácnost, nemohu pracovat, naše rodina je tak závislá na příjmu manžela. Z jeho platu však uhradíme jen nájem a potraviny, na nic jiného nám už peníze nezbývají. Rádi bychom se přestěhovali do bytu s levnějším nájemným, zatím se nám ale nedaří nic sehnat.
Teď bychom potřebovali pro našeho třináctiletého, mentálně postiženého synka Víťu psací stůl a židli. V našem bytě totiž žádný stůl není, děti dělají úkoly na pohovce u konferenčního stolku. Víťa se vzhledem ke svému postižení potřebuje na úkoly více soustředit, což mu ve zkroucené poloze na pohovce moc nejde. Zatím si dělá úkoly hlavně v družině, tam na to ale nemohu dohlížet. Přitom je potřeba, abychom se spolu učili i doma. Protože ale ví, že se mu doma dobře neučí, nemůžu ho k tomu donutit.
Víťa chodí do speciální školy, kde má k sobě asistentku. Umí napočítat do deseti, vyšší čísla mu dělají problém. Sám se neumyje, neobleče, často nerozumí ani základním úkonům. Když mu řeknu „vynes prosím koš“, dojde s košem ven, do popelnice už ho ale nevysype. Já jsem od začátku tohoto školního roku zapojená do projektu Podpory rozvoje rodičovský kompetencí, kde mi terénní sociální pracovnice ukazuje a radí, jak se mám s Víťou učit. A obě se shodneme na tom, že je k tomu potřeba psací stůl a židle.
Bohužel se nyní s manželem nacházíme v situaci, kdy si výdaj v podobě psacího stolu a židle nemůžeme dovolit. Mysleli jsme si, že na něj dokážeme našetřit z příspěvku na péči II. stupně, který na Víťu pobíráme, to se nám ale nedaří. Proto vám budeme moc vděční za jakýkoli příspěvek.
Tyto stránky používají k poskytování služeb soubory cookie. Používáním
tohoto webu s tím souhlasíte.
