Rehabilitace pro Karolínku a Rozárku

Karolínka s Rozárkou se narodily ve 29. týdnu těhotenství. Poporodní adaptace probíhala bez větších komplikací, vše se zdálo být v pořádku. Postupně se však začalo objevovat několik velkých ALE. Několik dní po porodu prodělaly obě moje holčičky těžké krvácení do hlavičky, které si bohužel vybralo svoji daň. Jako následek krvácení mají spastickou formu DMO. U Karolínky se nemoc zatím vyvinula do triparézy (poškození tří končetin), u Rozárky do kvadruparézy (poškození všech končetin). U obou holčiček se také objevila sekundární epilepsie, konkrétně Westův syndrom. Jedná se o nebezpečný typ epilepsie, která se vyskytuje v dětském věku a velmi často může vést k trvalému poškození mozku a narušení mentálního vývoje. Opakované záchvaty vedou k postižení vyvíjejícího se mozku a syndrom tak bývá často spojen s mentální retardací různého stupně. Tyto dvě diagnózy však nejsou jediné, které mají holky uvedeny v anamnéze. Prognózy lékařů nejsou vůbec optimistické, ale my stále věříme v lepší zítřky.

Několikrát denně Karolínka s Rozárkou cvičí Vojtovu metodu společně s prvky z Bobath konceptu. Dojíždíme na hipoterapii a rádi bychom s nimi absolvovali intenzivní neurorehabilitační pobyty, které jsou pro ně velkou nadějí na lepší život. Zároveň jsou však finančně velmi náročné.

Kdyby mohla láska a víra léčit, věřte, že bychom se my, jako rodiče a naše nejbližší rodina a přátelé, vyždímali do posledních sil jen proto, aby holčičky mohly žít normální život. Bohužel žijeme v době, kdy šance na "normální život" stojí spoustu peněz a kdy je i velmi moderní medicína na léčbu krátká. Přesto se nevzdáváme, bojujeme ze všech sil. Chceme dát holčičkám šanci být šťastné a prožívat radosti a starosti, které si užívají zdravé děti.

Neurorehabilitační pobyty bohužel nejsme schopni sami pokrýt, proto prosíme o pomoc. Věříme, že láska nevymizela a že společně s vámi můžeme dát holčičkám možnost okusit, jaké to je postavit se na vlastní nohy a udělat byť jen pár kroků. A třeba se někdy i rozběhnout.