Šikovnému Milanovi na pořádnou postel

Milana jsem poznala v rámci spolupráce s jeho maminkou. Maminka je mojí klientkou v Člověku v tísni. S rodinou spolupracuji už několik měsíců a už na začátku mě překvapilo, jak je rodina jiná, než ostatní rodiny, které ve službě mám. Nikdy se mi nestalo, abych přišla do rodiny a děti mi podaly ruku na uvítanou samy od sebe. Při prvních konzultacích mi bylo jasné, že jsou děti skvěle vedené a maminka dělá opravdu maximum, co dělat může, i přes nepříznivou životní situaci. Všechny děti v rodině jsou neskutečně šikovné a nadané, slušné, mají své záliby. Pro maminku je to velmi těžké, protože je na děti více méně sama, partner v rodině nefunguje tak, že by se o něj mohla opřít. Milan je jiný. Na první pohled není jeho postižení patrné, člověku to začne docházet ve chvíli, kdy na něj kouká, jak usíná v sedě. Neudrží dlouho pozornost, pomočuje se a jeho chování je problémové, což je ale dáno jeho diagnózou. Maminka z toho bývá velmi vyčerpaná. O Milana je nutné celodenně pečovat a dohlížet na něj. Je jedna věc, která ale chlapce neskutečně baví - malování. Je to jediná činnost, u které je klidný.
V současné době by byla nejpřínosnější konkrétní věcí do rodiny palanda s matracemi, aby měly děti kde spát. Milan má nyní svoji postel, ale ta je v dezolátním stavu a jak se v noci počůrává, je matrace i postel na odepsání. Chlapci by to velmi pomohlo a rodině uspořilo tolik potřebné místo