Jaroslava Kasalová
předsedkyně Sportovního tanečního klubu Jiskra Raspenava, z.s.
Zobrazit komentář PatronaMirka navštěvuje přibližně 3 roky náš Sportovní taneční klub Jiskra Raspenava, který se zabývá standardními a latinskoamerickými tanci. Já jsem jeho předsedkyní. Na tréninky chodí Mirka pravidelně, 3x v týdnu - 2x v týdnu jsou vedené semináře a 1x individuální hodiny. Mirka nechybí na žádném víkendovém soustředění ani na pětidenním letním a vánočním soustředění. Tanec má velmi ráda a myslím, že se v něm našla, zpestřil její život. Je veselejší, komunikativnější a mnohem sebevědomější. Mirka je velice skromné, pracovité, ochotné a upřímné děvče, které při všech našich akcích vždycky pomáhá. Se svým tanečním partnerem (dvojčetem Mirky) tvoří pohodový taneční pár, který tréninky zdolává bez hádek a naschválů. Velice mi přirostla k srdci díky její povaze, proto jsem ani na okamžik nezaváhala stát se jejím patronem. Mamka Mirky onemocněla vážnou nemocí, kvůli které je v invalidním důchodu. Ze všech sil se snaží udržet děti v tanečním klubu, nechce je o to, co mají rády, připravit. Jezdí s nimi na soutěže po celé České republice, a to není zrovna levná záležitost. Děti musí mít také soutěžní i tréninkové oblečení, obuv na standard i latinu. Musí brát individuální hodiny, aby se jejich výkonnost stále zlepšovala a na soutěžích nebyly poslední. Poslední ale rozhodně nebývají, stále vozí medaile. Mirka teď potřebuje nové taneční šaty. Je to už slečna a vidí, jak jsou oblečené jiné tanečnice. Nezávidí jim, ale také si přeje mít šaty, které nejsou ošuntělé, opotřebované a zašívané. Maminka jí ale šaty koupit nemůže.
Společně jsme vybrali
celou částku
8,000
Kč
Děkujeme všem!
Maminka, která bojuje s rakovinou, vypráví příběh svojí Mirky
Mirka se narodila v červnu roku 2005 jako první z dvojčat. O chvilku později se k ní přidal její bráška. Na jejich příchod na svět jsme se s manželem moc těšili, byly to naše vymodlené děti. Dnes jsou tím nejdůležitějším, co v životě mám.
Každý, kdo má dvojčata, ví, že péče o dvě malé děti najednou je hodně náročná. Manžel bohužel tuto zátěž neunesl a obrátil se k alkoholu. Protože jsme měli dluhy, musela jsem do práce nastoupit o něco dřív, abychom je mohli platit. Manžel se mezitím vydal na protialkoholní léčení. Léčbu naštěstí skvěle zvládl. Když však šla Mirka do druhé třídy, našel si jinou ženu a opustil nás.
Děti náš rozchod nesly velmi těžce. Já jsem na všechno zůstala sama. Později jsem naštěstí poznala muže, kterého si mé děti velmi oblíbily. Začali jsme bydlet společně a naše rodina se rozrostla ještě o přítelovu dcerku. Všechno vypadlo úplně pohádkově.
Dvojčata začala chodit do tanečního klubu, kde vytvořila taneční pár. Mirka s bráškou tančí standardní a latinskoamerické tance a jsou v tom opravdu dobří. Po dvou letech tréninku se dostali na svojí první taneční soutěž a od té doby mi domů vozí samé medaile. Oba dva tanec ohromně milují.
Vše bylo krásné do doby, než jsem onemocněla rakovinou. Pro děti to byla hrozná rána. Najednou měly maminku bez vlasů, pořád unavenou a smutnou. Mirka se musela ve svých deseti letech začít starat o své dva sourozence a o domácnost, připravit jídlo, uklidit, také se ale učit a připravovat do školy. Do toho zvládala 3x v týdnu taneční tréninky. Po celou dobu mé léčby byla úžasná, vše perfektně zvládala. A pak se rakovina vrátila.
Dnes jsem v invalidním důchodu. Občas je pro naši rodinu těžké ufinancovat vše potřebné. Moje děti teď postoupily do vyšší taneční třídy a já si nemohu dovolit zaplatit Mirce ušití nových šatů. Takové šaty stojí několik tisíc, bez nich však nemůže soutěžit. Mirka mi byla velikou oporou. Nejspíš jí nikdy nebudu schopná dostatečně poděkovat za všechno, co pro mě s takovou samozřejmostí udělala. Teď jsem odhodlaná udělat cokoliv, abych jí šaty na taneční soutěže mohla dopřát. Pomůžete mi s tím, prosím?