Speciálně upravená tříkolka pro Sašenku

Sašenka se nám narodila velmi předčasně ve 24. týdnu a i po narození jí potkalo spoustu zdravotních komplikací. Doslova si svůj život vybojovala. Ve třetím týdnu života prodělala zástavu srdce, na kterou navazovala operace. Celou dobu jsem věřila, že to zvládne. Operaci přežila, ale zástava srdce měla vliv na to, že Sašenka prodělala dětskou mozkovou obrnu. Ta se u ní projevila ve formě spastické diparesy. Svaly na obou nožičkách má tak ztuhlé a trvale stažené (spastické).

Saša ale vše zvládla a je vidět, že má radost ze života. Krásně a často se směje. Je velice šikovná, její mentální vývoj odpovídá jejímu věku. Po zdravotní stránce je vidět pomalejší vývoj hrubé a jemné motoriky i u levé ruky. Ani ve třech letech zatím samostatně nesedí, nechodí, ani nestojí.

Se Sašou jsme pořád spolu – ač jsem vzděláním kadeřnice, nyní se své profesi nevěnuji, protože Saša potřebuje neustálou pomoc druhého člověka. A tak jsem s ní doma. Naše finanční situace je složitá, protože vydělává pouze manžel, který pracuje jako elektrikář.

Celý příspěvek na péči, který Saša dostává, využíváme na speciální rehabilitace v centru Spirála. Tam se Sašou pracují každý měsíc vždy dva týdny v kuse. Rehabilitace je tedy velmi intenzivní a myslím, že i díky ní je na tom Saša mnohem lépe, než byl původní předpoklad lékařů.

Rehabilitujeme i doma – až třikrát denně cvičíme Vojtovu reflexní terapii. Dvakrát týdně chodím se Sašou na hiporehabilitaci, dvakrát do měsíce pak na rehabilitaci do Centra komplexní péče, jednou za měsíc na ergoterapii.

Snažím se, aby měla Saša v životě co nejvíc radosti. Proto trávíme spoustu času venku. Když je hezky, venku i společně snídáme. U domu, v němž bydlíme, je louka, v blízkosti jsou i lesy. Nedaleko našeho domova je i mnoho cyklostezek a pěšin, kde by mohla Saša využít speciální tříkolku, kterou si přeje. S její pomocí by mohla rehabilitovat nemocné nožičky i pohybem venku.